3 C 86/2024-42 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, . Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. , Anonymizováno, , nacházející se na adrese: , adresa, za období od , datum, do , datum, a dále z titulu neuhrazených smluvních pokut.2. V posuzovaném případě se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť je uplatněn nárok ze smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi státním příslušníkem Polska a společností se sídlem v České republice, založené dle práva České republiky. Za této situace je pro posouzení pravomoci (mezinárodní příslušnosti) soudu nutno užít přímo aplikovatelné Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Brusel I bis (dále jen Nařízení). Podle čl. 4 bod 1 Nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Rozhodným právem je dle čl. 6 odst. 1 písm. a) nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po zhodnocení předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Podle této smlouvy měl žalovaný hradit měsíčně zálohy ve výši , částka, . Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, v odstavci „Ostatní ujednání“ si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Vyúčtovanou smluvní pokutu je zákazník povinen uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle Obchodních podmínek.5. Za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc prosinec 2022 vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu , částka, dopisem ze dne , datum, . Za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc leden 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu , částka, dopisem ze dne , datum, .6. Za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu , částka, a to fakturou č. , hodnota, , VS , var. symbol, se splatností do , datum, . Žalovaný na základě tohoto titulu žalované uhradil , částka, .7. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala cenu odebrané elektřiny a související služby za období od , datum, do , datum, , v částce , částka, a to fakturou č. , tel. číslo, , VS , var. symbol, se splatností do , datum, . Stejnou fakturou byl žalovaný vyzván k zaplacení 2 smluvních pokut po , částka, v téže lhůtě. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.8. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.9. Žalovaný dne , datum, uzavřel se žalobkyní Dohodu o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, kterým svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit ve 12 splátkách s tím, že pokud nezaplatí včas některou ze sjednaných splátek, pozbývá výhody splátek a žalobkyně je oprávněna požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.11. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.14. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku.16. Žalovaný svůj závazek uznal co do důvodu i výše, přičemž jedním z účinků uznání závazku je také vznik vyvratitelné právní domněnky trvání závazku – má se za to, že tento závazek v době uznání trvá v uznané výši (§ 2053 o. z.) a tuto skutečnost již není třeba dokazovat. Tuto domněnku je možné vyvrátit dokazováním, důkazní břemeno v tomto směru však spočívá na žalovaném. Vzhledem k tomu, že žalovaný provedení žádných důkazů nenavrhl, vyšel soud z domněnky existence závazku v uznané výši.17. Žalovaný tedy podle prokázaného skutkového stavu nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Za odebranou elektřinu a související služby žalovaný dluží částku , částka, . Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní a smluvní pokutu v částce , částka, za každý, na základě uzavřené smlouvy, sjednaný měsíc následující po předčasném ukončení smlouvy. Na smluvních pokutách žalovaný žalobkyni dluží , částka, .18. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a jejich právní posouzení dospěl soud k závěru, že se žalobce oprávněně domáhá jak zaplacení jistiny, tak úroků z prodlení, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .