706 C 24/2023-39 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí celkovou částku , částka, (, částka, + 2 x , částka, ) s příslušenstvím a smluvní pokuty v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ). V důvodech žaloby uvedla, že uplatňuje pohledávky vůči žalovanému z titulu smlouvy o poskytování monitorovacích služeb ze dne , datum, , při jejímž uzavření byla zastoupena společností , Anonymizováno, a.s., IČO , IČO, . Poskytování služeb v této smlouvě bylo sjednáno na dobu do konce kalendářního roku následujícího po roce uzavření smlouvy, tedy do konce roku 2020. Po uplynutí této doby byla služba v souladu se smlouvou vždy prodloužena o další kalendářní rok. Žalobkyně instalovala do vozidla žalovaného zařízení sloužící k poskytování monitorovacích služeb a následně tyto služby poskytovala žalovanému po celou sjednanou dobu, žalovaný však neuhradil sjednanou odměnu, čímž porušil svoji povinnost splnit dluh řádně a včas. Nezaplatil odměnu za poskytování služeb ve výši , částka, podle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností , datum, ; odměnu ve výši , částka, podle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností , datum, a odměnu ve výši , částka, podle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností , datum, . Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na smluvní pokutu podle všeobecných obchodních podmínek, kde se žalovaný zavázal pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou každé jednotlivé faktury (výpočet je proveden vždy ode dne následujícího po dni splatnosti faktury do dne podání žaloby) a nárok za poplatek s vystavením a administrací předžalobní upomínky v částce , částka, – podle faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , splatné , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu (předžalobní upomínku) ze dne , datum, podle § 142a o. s. ř., na kterou žalovaný nereagoval, dluh nezaplatil.2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jež mu bylo doručeno dne , datum, ) ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne , datum, .3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění. Mezi žalobkyní, zastoupenou při tomto právním jednání zmocněncem, společností , Anonymizováno, a.s. (viz písemné zmocnění ze dne , datum, ) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena písemná smlouva o poskytování monitorovacích služeb („Monitoring vozidel Aktiv“), spočívajících zejména „v okamžitém přehledu o pozici vozidla v mapě, podrobné historii pohybu a mobilní aplikaci“, pro vozidlo tovární značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , VIN: , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , za cenu , částka, za kalendářní rok. Uvedená služba byla sjednána na dobu do konce kalendářního roku následujícího po roce uzavření smlouvy s automatickým prodloužením o další kalendářní rok v případě, že žalovaný písemně žalobkyni neoznámí (nejpozději dva měsíce před koncem kalendářního roku), že na dalším poskytování služeb nemá zájem. Ve smlouvě je též uvedeno, že „vedle ujednání obsažených v tomto dokumentu se poskytování služby řídí Všeobecnými podmínkami … vydanými společností Poltrone s.r.o.“, přičemž žalovaný potvrdil, že byl s těmito všeobecnými podmínkami seznámen. Žalobkyní předložené „Všeobecné podmínky pro poskytování základních a volitelných monitorovacích služeb“ nejsou k samotné smlouvě žádným způsobem připojeny, jde o zcela samostatný list, na jehož konci (spodní části) je předepsána rubrika „Podpis účastníka“, která ale není vyplněna, žádný podpis zde není uveden. Z faktur - daňových dokladů soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel vyúčtovala žalovanému jako odběrateli monitorovací poplatek za období od 1. do , datum, v částce , částka, (faktura ze dne , datum, , č. , hodnota, ), splatný , datum, , monitorovací poplatek za období od 1. 1. do , datum, v částce , částka, (faktura ze dne , datum, , č. , hodnota, ), splatný , datum, a monitorovací poplatek za období od 1. 1. do , datum, v částce , částka, (faktura ze dne , datum, , č. , hodnota, ), splatný , datum, . Dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne , datum, , který zaslala na jeho e-mailovou adresu, vyzvala žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k plnění, přičemž poplatek za předžalobní upomínku vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne , datum, , č. , hodnota, , splatnou , datum, .4. Za prokázaný má soud následující skutkový stav. Mezi účastníky řízení byla sjednána písemná smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování služby ze strany žalobkyně spočívající v monitorování vozidla – osobního automobilu (okamžitý přehled o pozici vozidla, podrobná historie jeho pohybu …), žalovanému vznikla povinnost hradit cenu za uvedenou službu, a to v roční výši , částka, . Cena poskytnuté služby za jednotlivá časová období byla žalobkyní řádně vyúčtována, a to shora uvedenými splatnými fakturami, žalovaný na dlužnou částku v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, ) žalobkyni ničeho nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, .5. Po právním posouzení tohoto skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je v uvedeném rozsahu důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, která je typově smlouvou nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále již jen „o. z.“). Žalovaný se zavázal hradit vyúčtovanou cenu za poskytnutou službu, to však nečinil, svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy tedy nedostál, když řádně a včas neuhradil několik vystavených vyúčtování. Jelikož žalovaný výše specifikovaná vyúčtování nezaplatil řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost hradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném v I. výroku tohoto rozsudku.6. Jiná je situace ve vztahu k žalobnímu požadavku žalobkyně na přiznání sankce v podobě smluvní pokuty (smluvních pokut), když v tomto ohledu žalobkyně tento svůj nárok opírala o všeobecné obchodní podmínky, konkrétně jejich čl. IV. („V případě prodlení se zaplacením sjednané odměny je účastník povinen zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení s jejím zaplacením.“). Účelem smluvní pokuty (§ 2048 až § 2052 o. z.), jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Nyní platný občanský zákoník nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb.), písemné sjednání smluvní pokuty. Z judikatury ale jednoznačně vyplývá (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3512/11, s právní větou: V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , s právní větou: V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil.), že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr byl formulován obecně, nikoliv jen s poukazem na některé typy spotřebitelské smlouvy či poukazem na tehdy účinná ustanovení občanského zákoníku o nezbytnosti písemného sjednání smluvní pokuty, ale s odkazem na § 55 a § 56 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., tedy ustanovení o ochraně spotřebitele (v souladu se zásadou ochrany v závazkovém vztahu slabší strany).7. V posuzovaném případě smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí jako smlouvu svým charakterem spotřebitelskou, neboť žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 421 odst. 1 o. z. a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., když z žádného ustanovení smlouvy, ani způsobu označení žalovaného jako jedné ze smluvních stran smlouvy, nelze dovodit, že by ve smlouvě sjednaná služba souvisela s podnikatelskou činností či výkonem povolání žalovaného (nic takového se ostatně nepodává ani ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě či způsobu označení žalovaného). S ohledem na tento charakter smlouvy tedy přísluší žalovanému j