11 C 234/2025-37 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit mu částku 63 546 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 160 000 Kč a to převzetím dluhu žalovaného od dodavatele, se kterým žalovaný uzavřel kupní smlouvu o koupi předmětu financování. Žalovaný se zavázal řádně a včas hradit splátky dle platebních podmínek uvedených ve smlouvě, dle předpisu splátek a VSP. Jelikož žalovaný svou povinnost neplnil a nehradil řádně a včas sjednané splátky, smlouva byla s účinností od , datum, předčasně ukončena. V důsledku předčasného ukončení smlouvy vznikla žalobkyni pohledávka, která k datu splatnosti konečného vypořádání, tj. k , datum, činí 63 546 Kč, která se skládá ze splatných a neuhrazených splátek ve výši 14 671,64 Kč ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni , datum, , ve výši dle předpisu splátek č. , hodnota, , dále z nesplacené části úvěru ve výši 71 046,30 Kč, resp. po započtení položky Prodej předmětu financování ve výši 44 717,94 Kč, dále prodej předmětu financování -41 000 Kč, a jiné pohledávky ze zákaznické smlouvy ve výši 18 827,60 Kč, které představují náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s úkony směřujícími k vymožení splatných splátek a odebráním předmětu financování.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 160 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 2 982,16 Kč (dle předpisu splátek) splatných vždy do každého 12. dne v měsíci, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnutý po řádném přezkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Celková částka k úhradě splatná žalovaným byla sjednána ve výši 204 009,54 Kč, strany ujednaly zápůjčkovou úrokovou sazbu ve výši 4,49 % p. a. Z příkazu k čerpání soud zjistil, že dne , datum, dal žalovaný příkaz k čerpání úvěru na účet prodávajícího za účelem financování předmětu financování – osobního automobilu , Anonymizováno, , dle faktury ze dne , datum, na prodej tohoto ojetého vozu prodejcem. Podle dopisu žalobkyně ze dne , datum, se žalovaný dostal do prodlení se splátkami od , datum, , z toho důvodu žalobkyně úvěr k , datum, zesplatnila. Z listiny označené jako Finanční vyrovnání ze dne , datum, vyplývá, že zůstatek dluhu žalovaného činí 63 546 Kč.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.7. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po posouzení úvěruschopnosti žalovaného platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě vyhodnocení skutečností tvrzených žalovaným a jejich následného ověření, žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 160 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě zavázal splácet poskytnutý úvěr ve sjednané výši a tuto svoji povinnost plynoucí z úvěrové smlouvy porušil. V návaznosti na porušení smluvní povinnosti žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán a zůstatek dluhu zesplatnila. Celý dluh se stal splatným dne , datum, . Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 63 546 Kč dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).9. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 461,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 542 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.