15 C 194/2024-44 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku. Uvedli, že tuto bytovou jednotku mají ve svém společném jmění manželů, dne , datum, uzavřeli s žalovanou nájemní smlouvu na dobu určitou na dobu jednoho roku, tedy do , datum, . Žalovaná však po uplynutí doby nájemního vztahu nesplnila svoji povinnost vystěhovat se z předmětného bytu, přestože byla žalobci předběžně opakovaně upozorňována, že budou na ukončení nájmu uplynutím nájemní doby trvat; od , datum, tedy bytovou jednotku užívá bez právního důvodu. Nad rámec uplynutí doby trvání nájmu žalobci již dne , datum, předali žalované výpověď pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájemní smlouvy, a to na základě problémů ohledně způsobu užívání předmětného bytu, které vznikly v době, kdy se do bytu k žalované přistěhoval její syn. Na základě předané výpovědi mělo dojít k ukončení nájmu ke dni , datum, , žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala a ke dni, kdy měl na základě této výpovědi skončit nájemní vztah, žalobcům bytovou jednotku nepředala. Žalobci se s ohledem na blížící se konec doby, na kterou byl nájemní vztah sjednán, rozhodli situaci řešit až po uplynutí této doby a dne , datum, vyzvali žalovanou k vyklizení nemovitosti. Převzetí této výzvy žalovaná pod nátlakem syna odmítla podepsat, a proto ji následně zaslali žalované poštou. V rámci snahy o smírné vyřešení věci žalobci žalované vyhledali nabídky jiného bydlení, ptali se na obecních úřadech v okolí a byli ochotni pomoci žalované i se zajištěním případného sociálního bydlení. Tyto nabídky však syn žalované odmítl, komunikace přímo s žalovanou s ohledem na jeho přítomnost nebyla možná. Bytovou jednotku žalobci potřebují pro svoji osobní potřebu, jsou však ochotni poskytnout žalované delší lhůtu k vystěhování, a to do konce března.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že požadavek žalobců na vyklizení nemovitosti je v rozporu s dobrými mravy, neboť by i přesto, že řádně hradí sjednané nájemné, skončila ve svém věku na ulici. Potvrdila, že v předmětné nemovitosti nadále bydlí, a to i se svým synem, usilovně hledá jiné bydlení, nicméně není v současné době snadné hledat odpovídající bydlení v rámci jejich finančních možností. Dále poukázala na jednání žalobce a), který se měl chovat vulgárně, vyhrožovat jejímu synovi a tvrdit, že její syn nemá v bytě co dělat, následně i požadovat za syna nájemné, na které však neměl nárok, když syn v bytě bydlí a stará se o ni jako její pečující osoba, případně jako další člen její domácnosti. V tomto jednání měl žalobce a) pokračovat i v průběhu její dlouhodobé hospitalizace od , Anonymizováno, .3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitost, a to byt č. , číslo, o velikosti , Anonymizováno, , nacházející se v 1. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. , hodnota, v , adresa, , Anonymizováno, , zapsanou v katastru nemovitostí vedeném pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .4. Žalobci se žalovanou dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu k výše uvedené bytové jednotce, a to na dobu určitou od , datum, na dobu jednoho roku, tedy do , datum, s tím, že nájem zaniká uplynutím sjednané doby nájmu, pokud nebude jeden měsíc před uplynutím sjednané doby nájmu uzavřena mezi pronajímateli a nájemkyní nová nájemní smlouva. V nájemní smlouvě si žalobci jako pronajímatelé a žalovaná jako nájemkyně výslovně ujednali, že na jejich nájemní vztah nebude použito ustanovení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle čl. IV. odst. 1 nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno ve výši , částka, měsíčně se splatností vždy do 12. dne příslušného měsíce na bankovní účet žalobců.5. Z přehledu plateb nájemného předloženého žalobci vyplývá, že žalobkyně nehradí nájemné řádně, kdy na účet žalobců poukazuje vždy k 10. dni v měsíci částky v rozmezí od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , částka, , které jsou v některých měsících doplněny dalšími platbami, které zjevně slouží k doplatku nájemného (platba , částka, ze dne , datum, , platba , částka, ze dne , datum, , platba , částka, ze dne , datum, ). Nájemné bylo pravidelně hrazeno i po ukončení nájemní smlouvy až do konce roku 2024.6. Dne , datum, žalobci zaslali žalované výzvu k odstranění závadného chování, které spatřovali v tom, že žalovaná neoprávněně bez jejich předchozího souhlasu přenechala k užívání část předmětné jednotky svému synovi , jméno FO, , kdy za dobu tohoto užívání došlo ke škodám na bytové jednotce (zvlhnutí omítek, zničení 9 ks okenních žaluzií aj.), jejichž opravu žalovaní vyčíslili na částku , částka, . Žalovanou vyzvali k odstranění zjištěných škod ve lhůtě do , datum, s tím, že v opačném případě dojde k výpovědi nájemní smlouvy a ukončení nájmu. K tomuto úkonu žalobci přistoupili dne , datum, , kdy předali žalované výpověď nájmu z důvodu hrubého porušení povinností vyplývající z nájemní smlouvy, na jejímž základě měl nájem skočit uplynutím tříměsíční výpovědní doby, tedy dne , datum, . Poškození bytu spočívající ve zvlhnutí omítek, vzniku plísně v blízkosti oken a přítomnosti rzi na okenních žaluziích je prokázáno i z předložené fotodokumentace.7. Z výzvy k vyklizení nemovitosti ve spojení s předžalobní výzvou ze dne , datum, a odpovědi žalované na tuto výzvu ze dne , datum, má soud dále za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k vyklizení a předání nemovitosti do , datum, . Žalovaná s touto výzvou nesouhlasila, uvedla však, že je ochotna se z bytu vystěhovat s předpokládaným termínem nejdříve do konce září 2024.8. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaná do dnešního dne předmětnou bytovou jednotku nevyklidila a užívá ji spolu se svým synem , jméno FO, .9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.10. Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.11. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle § 2272 o. z. nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.13. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.14. Po provedeném dokazování soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná.15. V řízení bylo prokázáno, že žalobci nabyli vlastnické právo k předmětné bytové jednotce, která je součástí jejich společného jmění manželů. Ve smyslu § 1040 o. z. jsou proto aktivně legitimováni k podání projednávané reivindikační žaloby (žaloby na vydání věci) proti tomu, kdo věc neoprávněně zadržuje. Žalované svědčilo právo předmětnou nemovitou věc užívat na základě nájemního vztahu, který však byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Žalovaná si proto nejpozději od , datum, , kdy z její strany došlo k podpisu nájemní smlouvy, byla vědoma toho, že nájemní vztah bude ke dni , datum, ukončen, a chce-li v nájmu pokračovat, musí uzavřít novou nájemní smlouvu, k čemuž nedošlo. Ani v laické veřejnosti není žádných pochyb o tom, že nájemní poměr k bytu vzniká zásadně na základě nájemní smlouvy jako dvoustranného právního úkonu uzavřeného mezi pronajímatelem a nájemcem. Nebyl-li takový právní úkon mezi účastníky uzavřen, muselo být žalované zřejmé, že jí nadále nebude svědčit žádný právní důvod k užívání předmětné bytové jednotky. Tato skutečnost je navíc podpořena jednáním žalobců za doby trvání nájemního vztahu, kteří žalované již dne , datum, , navíc po předchozí písemné výstraze, předali výpověď z nájmu pro hrubé porušení povinností, na jejímž základě žalované začala běžet tříměsíční výpovědní doba, která uplynula dne , datum, . Proti tomuto postupu žalobců se žalovaná nijak nebránila, a tedy jí již dne , datum, muselo být zjevné, že dojde k ukončení nájemního vztahu na základě uplynutí výpovědní doby. Pokud žalobci vyzvali žalovanou k v