6 C 146/2023-131 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku, uvedeném ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s žalovaným 3. prostřednictvím zprostředkovatele společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , kupní smlouvu o převodu vlastnictví nemovitých věcí, a to budovy č.p. , číslo, , část obce , adresa, , způsob využití bydlení, stojící na parcele st. , číslo, , pozemku parc. č. st. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , číslo, m2 a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 1708 m2 – pozemek ve zjednodušené evidenci – parc. původ Pozemkový katastr (PK), vše v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, . Žalobce tak nabyl vlastnictví výše uvedených nemovitých věcí rozhodnutím , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , sp. zn.: , Anonymizováno, a dne , datum, byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí s právnímu účinky vkladu k , datum, . Žalovaný 3. nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti darem od svých rodičů, tj. od žalovaných 1. a 2, kteří zde přistavěli v 80. letech minulého století část nemovitosti (kuchyň a sociální zařízení), která je upevněna ve zdech rodinného domu č.p. , číslo, v 1. patře tohoto domu, přičemž jde o tzv. černou stavbu, jelikož byla provedena bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující, konkrétně bez územního rozhodnutí a stavebního povolení. Darovací smlouva byla uzavřena mezi žalovaným 1. a 3. dne , datum, . Celý objekt (pozemky a stavby) byl předáván a postupně přecházel na nabyvatele jako jednotný celek, jinými slovy zřetelné rozhraní určoval plot, stěna sousedního domu (ve vlastnictví žalovaných 1. a 2.) a zídka oddělující další část pozemku parc. č. , číslo, a k rodinnému domu č.p. , číslo, „přilepená přístavba“ v 1. patře domu. Žalovaný 3. následně prodal rodinný dům jako celek, stejně tak část pozemku , číslo, o výměře 77 m2, neboť byl v dobré víře, že jde o část stavební plochy a nádvoří náležející k pozemku parc. č. st. , číslo, . Žalovaný 3. nevěděl, resp. si nemohl (vzhledem ke svému věku) vzpomenout, že rodiče přistavěli černou stavbu – přístavbu rodinného domu č.p. , číslo, v , adresa, . V této dobré víře setrval po celou dobu užívání a držby předmětných nemovitých věcí. Žalobce v roli kupujícího nemohl a nevěděl, že přístavba rodinného domu je černou stavbou a že netvoří součást rodinného domu, obzvláště když v této přístavbě byl situován kuchyňský kout a částečně koupelna. Sám žalobce, který byl rovněž v dobré víře, že je poctivým držitelem, realizoval držbu nepřetržitě až do okamžiku, kdy jej kontaktovali žalovaní 1. a 2. s tím, že jakožto vlastníci pozemku par. č. , číslo, , na němž se rozkládá rovněž i rodinný dům, obdrželi výzvu k odstranění přístavby s tím, že si má si zažádat o dodatečné povolení stavby. Žalobce podal dne , datum, žádost o dodatečné povolení přístavby. , právnická osoba, , adresa, , odbor stavební úřad vydal dne , datum, na výše uvedenou stavbu souhlasné závazné stanovisko pod čj.: , Anonymizováno, , č. účtu, /, Anonymizováno, . Dne , datum, podal žalobce k , právnická osoba, , adresa, , odbor stavební úřad, žádost o přerušení řízení o dodatečném povolení výše uvedené stavby a , právnická osoba, , adresa, žalobci vyhověl a řízení přerušil. Důvodem bylo odmítnutí udělení souhlasu vlastníků pozemku parc. č. , číslo, – žalovaných 1. a 2. Současně s řízením o dodatečné povolení stavby je vedeno řízení o nařízení odstranění stavby. Žalovaní 1. a 2. podmínili svůj podpis potřebný pro dodatečné povolení stavby, odkupem části pozemku par. č. , číslo, za , částka, a vyzvali žalobce k úhradě s tím, že pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy, stavbu odstraní. Za účelem rozdělení pozemku parc. č. , číslo, byl vypracován geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým byla vydělena část pozemku parc. č. , číslo, o výměře 77 m2 jako st. parcela č. , číslo, , na které je rovněž umístěna předmětná přístavba, jež měla být zapsána do vlastnictví žalobce a druhou část pozemku parc. č. , číslo, o výměře 407 m2, která měla zůstat ve vlastnictví žalovaných 1. a 2. Dle žalobce je právní jednání žalovaných 1. a 2. v rozporu s dobrými mravy, když za své protiprávní jednání požadují po žalobci zaplatit , částka, , a to při vědomí, že žalobce za předmětné nemovitosti již jednou zaplatil. Jak právní předchůdce – žalovaný 3., tak současný držitel a uživatel – žalobce, byli v dobré víře, že jsou vlastníky celého takto vymezeného objektu, ostatně od roku , Anonymizováno, dosud, nikdy nebyl žádný z držitelů informován o skutečnosti, že přístavba a část pozemku je ve vlastnictví třetí osoby. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobce (žalovaný 3.) pozemky poctivě držel 7 let a 6 měsíců a žalobce následně dalších 7 let a 4 měsíce, lze vydržecí doby sečíst. Žalobce tedy dovozuje, že jako poctivý držitel vydržel vlastnické právo, když byla splněna i potřebná desetiletá lhůta. Dle názoru žalobce požadovaný zápis v katastru nemovitostí neodpovídá právnímu stavu, čímž je dát naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva.2. Žalovaní 1. a 2. shodně považují podanou žalobu za nedůvodnou s tím, že žalobce se domáhá určení vlastnického práva k pozemku par. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , jež vznikl oddělením z pozemku par. č. , číslo, , který je v jejich společném jmění manželů, aniž by mu k tomu svědčil jakýkoli právní důvod. Není pravdou, že by žalovaní něco přistavěli, původně v nemovitosti byly chlévy a v 1. patře se připravovalo krmení pro dobytek a toto zbudoval už dědeček žalované 2. Manželé to zakoupili vč. této vedlejší stavby. Žalovaný 3. nabyl vlastnické právo k nemovitým věcem na základě darovací smlouvy ze dne , datum, zn. , Anonymizováno, . Z této darovací smlouvy plyne, že jejím předmětem byl mimo jiné nemovitosti pouze dům čp. , číslo, stojící na pozemku par. č., číslo, a pozemek par. č. st. , číslo, , vše v obci a k.ú. , adresa, . Žalobce pozemek p. č. , číslo, , jehož součástí je stavba čp. , číslo, , nenabyl do vlastnictví od žalovaných 1. a 2., ale pouze od žalovaného 3., který však nebyl vlastníkem pozemku par. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , ani dosud nepovolené stavby nacházející se na jeho části. Žalovaný 3. následně užíval přístavek i pozemek pod ním na základě výprosy, jelikož se jednalo o jejich syna. Pozemek par. č. , číslo, i pozemek par. č. , číslo, zahrada v k.ú. , adresa, jsou v katastru nemovitostí evidovány jako samostatné pozemky bez možnosti nějaké záměny, v jasných a stabilních hranicích, takže si žalobce nemohl myslet, že kupuje i část pozemku par. č. , číslo, označenou v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , nově par. č. , číslo, . Kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným 3. ze dne , datum, je co do předmětu koupě zcela jasná a nedává žádný prostor pro pochybnosti, co je předmětem převodu. Kupní smlouva byla zapsaná v katastru nemovitostí, ze kterého plyne, že se žalobce stal vlastníkem pouze budovy čp. , číslo, , která je součástí pozemku par. č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Předmětem kupní smlouvy nebyla přístavba stojící na části pozemku par. č. , číslo, označené nově dle výše uvedeného geometrického plánu par. č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Žalobce si měl řádně prověřit, jaké nemovitosti a v jakých hranicích od žalovaného 3. kupuje, nelze věřit tomu, že si žalobce nemovitosti před podpisem kupní smlouvy neprohlédl a že byl v omylu, co kupuje. Pozemek par. č. st. , číslo, je veden v mapách katastru nemovitostí již od 60. let stále ve stejných hranicích, na kterých se nic nezměnilo a žalobce si tedy nemohl myslet, že by nabyl pozemek, který je předmětem řízení. Žalovaní 1. a 2. jednali s žalobcem o možnosti odkoupení předmětného pozemku, přičemž jednání vyústila dne , datum, uzavřením dohody, jejímž předmětem byl prodej pozemku par. č. , číslo, za kupní cenu , částka, . Základem vydržení je existence alespoň domnělého titulu, který však v tomto případě neexistuje. Dům č. p. , číslo, nabyl žalovaný 3. od svého otce, tj. žalovaného 1., naproti tomu pozemek p. č. , číslo, je ve vlastnictví prvních dvou žalovaných, konkrétně ve společném jmění manželů. Pokud jde o přístavbu, tato byla postavena později než původní dům, jednalo se o hospodářskou budovu a tuto přístavbu koupili žalovaní 1. a 2. od matky žalovaného 1. v roce , Anonymizováno, , k , datum, se tato budova stala součástí pozemku p. č. , číslo, . Již tato skutečnost vylučuje možnost vydržení, neboť není dána totožnost vlastníků nemovitostí. Žalobce tak nedisponuje a nikdy nedisponoval žádným titulem svědčícím o nabytí vlastnického práva k pozemku par. č. st. , číslo, k.ú. , adresa, , který je předmětem žaloby. Z tohoto důvodu se žalovaní 1. a 2. domní