6 C 254/2021-100 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému dne [datum] vyplacena zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši [částka] (jistina zápůjčky [částka] a celkové náklady zápůjčky, a to obchodní úrok ve výši [částka] a administrativní poplatek ve výši [částka]) v 59 měsíčních splátkách po [částka] a v 60. závěrečné měsíční splátce ve výši [částka]. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem [datum]. Žalovaný však na platby dle smlouvy hradil pouze částečně a dostal se do prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy, proto došlo ke dni [datum] v souladu se smlouvou k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný dluží žalobkyni celkovou částku [částka], která představuje neuhrazenou jistinu ve výši [částka], neuhrazené obchodní úroky ve výši [částka], neuhrazené měsíční poplatky za správu zápůjčky ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], smluvní pokutu za dobu do zesplatnění a po zesplatnění v celkové výši [částka], náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne 17. 8 2020 žalovaný s žalobkyní podepsal listinu s názvem smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal částku vrátit v 60 měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka [částka]); žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit [částka]. Současně byly sjednány sankce pro případ porušení povinností žalovaným s odkazem na sazebník (ze smlouvy o zápůjčce, z obchodních podmínek, ze sazebníku, ze splátkového kalendáře a jeho výpisu). Zápůjčka byla žalovanému ze strany žalobkyně vyplacena na jeho účet dne [datum] (z potvrzení o transakci). Žalovaný se dostal se splátkami do prodlení, nereagoval na upomínky žalobkyně a žalobkyně zápůjčku ke dni [datum] zesplatnila (z upomínek žalobkyně, podacích lístků). Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval (z předžalobní upomínky a podacího lístku). 4. Dále soud v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistil, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy měl v listopadu 2018 čistou mzdu okolo [částka] (z výplatního lístku z května 2019 a června 2020), přičemž se jednalo o mzdu od společnosti [právnická osoba], kde žalovaný dle svého prohlášení pracoval; dále byl dle svého prohlášení svobodný, bydlel u rodičů, jeho měsíční výdaje činily částku [částka] a splátky půjček částku [částka] (z výplatního lístku, z nepodepsaného formuláře příjmů a výdajů). Ohledně své totožnosti žalovaný žalobkyni předložil svůj občanský průkaz. 5. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného za období květen až červenec z [anonymizováno] účtu, z něhož soud zjistil, že se žalovaný v uvedeném období značně potýkal se svou finanční situací a že jeho příjem zjevně nebyl dostatečný k uspokojení jeho potřeb. V předmětném výpisu je zjevné, že žalovaný čerpá i jiné spotřebitelské úvěry od nebankovních poskytovatelů (např. [právnická osoba]). Ze zůstatků a výpisů je pak zjevné, že s takto nabytými prostředky žalovaný stěží hospodaří. 6. Na základě zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne [datum] listinu s názvem smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku [částka]. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalovaného v měsíční výši okolo [částka]; finanční situaci žalovaného vyplývající z jeho výpisu z účtu (spotřebitelské úvěry od jiných nebankovních poskytovatelů) žalobkyně nijak nezohlednila, skutečné výdaje žalovaného nezkoumala. 7. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení § 2390 o. z., dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce podepsaná stranami dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána schopnost žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala, a to ani poté, co byla soudem v tomto smyslu poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR 21/ 2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích