6 C 110/2023-67 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému dne [datum] poskytnuta na jeho účet částka [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách po [částka] splatných ke každému 22. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2017. Úrok za poskytnutí úvěru činil 140,01 % p.a.. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalovaný řádně neplnil smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru dne [datum] uhradil žalovaný celkem [částka] (3x splátka po [částka] – [datum], [datum], [datum]). V souvislosti s prodlením žalovaného, vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka], náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru počínaje [datum] do dne vyhotovení žaloby v celkové vyčíslené výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,82 % p.a. ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť dle soudu tvrzení žalobce o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, neodůvodňovali uplatňovaný nárok. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu ze seznamů subjektů soud zjistil, že žalobkyně je registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů s povolením [obec] národní banky. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru prohlášení klientů, dokladu o vyplacení úvěru, splátkového kalendáře a upraveného splátkového kalendáře vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 24 měsíčních splátkách ve výši [částka]; úroková sazba byla sjednána ve výši 140,01 % ročně a žalovaný měl celkem žalobkyni vrátit [částka]. V článku 6. smluvních podmínek pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu bylo zjištěno, že úvěr byl se souhlasem vyplacen na účet [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl žalovanému dne [datum] vyplacen úvěr, a to převodem na účet žalovaného. Z karty klienta a nesporných tvrzení stran vzal soud za prokázané, že žalovaný uhradil splátky úvěru ve výši [částka] ve dnech [datum], [datum], [datum], celkem [částka]. Poté se dostal se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagoval, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, jak vyplývá z upomínek žalobkyně včetně předžalobní výzvy s podacím archem a oznámení o zesplatnění úvěru. 4. Dále soud zjistil, že ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela, kromě registru [příjmení] a NRKI, i z formuláře o hodnocení klienta, v němž bylo uvedeno, že jeho měsíční příjem činí [částka], výdaje činí [částka] ([částka] životní minimum, [částka] nájemné a inkaso), je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], má střední školu s maturitou a žije ve státním bytě, dále vycházela z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] [jméno] jako zaměstnavatelem ze dne [datum], ze které se podává, že žalovaný byl do [datum] zaměstnán jako řidič s měsíčním příjmem [částka], a z výplatních listin, jimiž žalovaný dokládal příjem za duben 2017 ve výši [částka] a za květen 2017 ve výši [částka] čistého; na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal se žalobkyní dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíční výši okolo [částka], výdaje stanovil paušálně částkou [částka]. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dl