6 C 118/2023-50 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl Předpis splátek. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem ve výši [částka], paušální cenou za plnění a další péči o zákazníka ve výši [částka], úhradou za administrativní činnost ve výši [částka], úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši [částka], v pravidelných 14 měsíčních splátkách po [částka] Kč. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradila splátky v souhrnné výši [částka]. Pohledávku za žalovanou postoupila [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla dne [datum] k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že [anonymizována dvě slova] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedené v „ doložení příjmu žadatele“. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila a soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] podepsali právní předchůdce žalobkyně, [anonymizována dvě slova], a žalovaná listinu s názvem smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala splatit společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši [částka], formou 14 měsíčních splátek ve výši [částka]. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši [částka] v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná porušila svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradila pouze [částka], splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze [číslo]„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobkyni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno (z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne [datum], soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodná, na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek [částka] měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou [částka] (bydlení [částka], doprava, jídlo osobní náklady [částka]). Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů výpis z bankovního účtu, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že řádně zhodnotila informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do žádosti o úvěr, samotné prohlášení žalované o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru tohoto soudu platí i ohledně žádosti o úvěr, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalované. V předmětné žádosti žalovaná pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit n