6 C 183/2023-60 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 25 296,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 391,9 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 702,17 Kč, zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 11 847,20 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 22,62 % ročně z částky 11 847,20 Kč od [datum] do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 825 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 78 týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 11 847,20 Kč a dlužný poplatek částku 13 449,20 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu úroku z neuhrazené jistiny ve výši 22,62 % ročně z částky 11 847,20 Kč od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná po uzavření smlouvy o postoupení neuhradil ničeho. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 25 296,40 Kč, sestávající z jistiny 11 847,20 Kč a dlužné části poplatku ve výši 13 449,20 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 2 702,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 391,90 Kč, úroků ve výši 22,62 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 847,20 Kč od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky 11 847,20 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, navíc u nižších půjček s kratší dobou splácení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti sdělených informací. uchazeči dokumenty a doklady pouze předkládají při sjednání a uzavírání smlouvy, kopie dokladů tak nejsou k dispozici, ale dle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. [číslo jednací], bod 17 odůvodnění„ stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje“. Teprve po vyhodnocení získaných informací od žalované, která svým podpisem v zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů, byla s žalovanou uzavřena smlouva. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s žalovanou v částce 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti jistinu a poplatek v částce 14 485 Kč v 78 týdenních splátkách po 370 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Žalovaná na svůj dluh uhradil celkem 800 Kč (z tabulky umoření). Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího lístku). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznická karta - žádostí o spotřebitelský úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne [datum]. Soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že žije s rodiči, je svobodná, nemá vyživovací povinnost, nemá půjčky u jiné společnosti, je v pracovním poměru u společnosti [nemocnice], kde pracuje jako pomocná kuchařka s příjmem 15 533 Kč, domácnost má další čisté příjmy ve výši 50 000 Kč měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou 3 500 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvo