6 C 194/2023-24 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 168 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 729,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 816,53 Kč, zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 13 900,52 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 22,68 % ročně z částky 13 900,52 Kč od [datum] do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 15 168 Kč (součet kapitalizovaných úroků, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) v 65 týdenních splátkách po 465 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas. ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 13 900,52 Kč a dlužný poplatek částku 12 267,48 K4. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu úroku z neuhrazené jistiny ve výši 22,68 % ročně z částky 13 900,52 Kč od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný po uzavření smlouvy o postoupení uhradil celkem částku 4 000 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 26 168 Kč, sestávající z jistiny 13 900,52 Kč a dlužné části poplatku ve výši 12 267,48 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 4 816,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 729,75 Kč, úroků ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 900,52 Kč od [datum] do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky 13 900,52 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, a to jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s žalovaným v částce 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit společnosti jistinu a poplatek v částce 15 168 Kč v 65 týdenních splátkách po 465 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení). Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 4 000 Kč (z tabulky umoření). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smluv, soud provedl důkaz zákaznická karta - žádostí o spotřebitelský úvěr, která byla vyplněna a podepsána žalovaným dne [datum]. Soud zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí v nájemním bytě, nemá vyživovací povinnost, je ženatý, je v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba], kde pracuje jako dispečer s příjmem 24 422 Kč, domácnost má další čisté příjmy ve výši 10 000 Kč měsíčně. Výdaje odhadl celkovou částkou 8 000 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při poso