6 C 68/2023-59 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalované žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne [datum] žalovaná podepsala smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 158,12 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2019 dle splátkového kalendáře. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalované. Žalovaná řádně neplnila smluvní podmínky a dostala se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky či její části, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu [datum]. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku [částka] (ke dni zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku [částka] a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]), smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka], smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru počínaje [datum] do dne vyhotovení žaloby v celkové vyčíslené výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 98,67 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaná nereagovala. 2. Žalovaná se z jednání omluvila, neboť předvolání jí bylo doručeno na starou adresu, na které se již nezdržuje a z důvodu krátkého časového úseku tak není schopna se dostavit. Souhlasila s tím, aby soud rozhodl bez její účasti. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je osobou oprávněnou k poskytování spotřebitelských úvěrů v souladu s povolením [obec] národní banky (z výpisu ze seznamu subjektů). Dne [datum] účastníci podepsali listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně žalované zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 42 měsíčních splátkách ve výši [částka]; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 158,12 % ročně a žalovaná měla celkem žalobkyni vrátit [částka]. V článku 6 pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalované (ze smlouvy o úvěru, ze splátkového kalendáře, z formuláře pro standardní informace o úvěru, z prohlášení o splnění povinnosti úvěrujícího). Úvěr byl žalované ze strany žalobkyně vyplacen na její účet dne [datum] (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaná na úvěr zaplatila žalobkyni do dne podání žaloby částku [částka] (z karty klienta), poté se dostala se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagovala, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila (z upomínek žalobkyně s upozorněním na zesplatnění, z oznámení před zesplatněním úvěru, z předžalobní upomínky). Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala (z předžalobní upomínky a podacího archu). 4. Dále soud zjistil, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy pracovala v Domově seniorů v [obec] s čistým měsíčním příjmem kolem [částka] (z výplatních pásek, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, výpisu z účtu žalované). [příjmení] [příjmení] žalovaná procházela registrem v pěti případech a v databázi [anonymizováno] měla skóre 25, tedy s vysokým rizikem a kdy úvěr je zamítán. Dále soud zjistil, že ve zbývajícím rozsahu ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela z formuláře o hodnocení klienta, v němž bylo bez dalších podkladů uvedeno, že její měsíční výdaje činí [částka] ([částka] životní minimum, [částka] nájemné, inkaso), dále zde bylo uvedeno, že je zaměstnána v Domově seniorů v [obec], má výuční list a žije ve státním bytě; na základě uvedeného hodnocení klienta byl úvěr doporučen ke schválení. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala se žalobkyní dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila příjem žalované v měsíční výši okolo [částka] ze zaměstnání, výdaje stanovila částkou [částka]. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] podepsaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotř