6 C 80/2023-47 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a dále se smluvní pokutou ve výši [částka]. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční částku ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve výši [částka] (součet kapitalizovaných úroků, poplatku za správu úvěru, poplatku za uzavření smlouvy, poplatku za hotovostní inkaso) ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku [částka] jednotlivé úhrady splátek byly právní předchůdkyní žalobkyně alokovány dle předpisu splátek, částka [částka] byla alokována na smluvně sjednané příslušenství pohledávky, žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky [částka] (součet jistiny ve výši [částka] a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši [částka]). Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila závazek, přičemž splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. k [datum]. Současně vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s tím, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši [částka], a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru (tj. od [datum]) do [datum] z nesplacené jistiny ve výši [částka]. Ke dni [datum] byla část závodu právního předchůdce žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], jež se v důsledku koupě části závodu stala věřitelem pohledávky evidované za žalovaným. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána tak, že právní předchůdkyně vycházela z žádosti žalovaného o úvěr, v níž uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci (údaje o zaměstnání, finanční závazky, výše příjmů). Údaje byly ověřeny předloženými dokumenty. Žalovaný prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], které představovaly úrok, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši [částka] v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o úvěru (z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr. Z této listiny soud toliko zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy o úvěru prohlásil, že v době uzavření smlouvy pobíral dle svého prohlášení celkový příjem okolo [částka] a jeho běžné měsíční výdaje představovaly částku [částka], a to za bydlení, energie, jídlo a osobní náklady. V žádosti byla dále odškrtnuta políčka ohledně listin, které byly při podpisu smlouvy předloženy, a to výplatní pásky a pracovní smlouva, z nichž vyplývá, že žalovaný měl uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši cca [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy dále provedla finanční analýzu, při které byl proveden credit scoring žalovaného, ze kterých se podává, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky [částka]. 4. Ke dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], tvořena divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno (z dopisu o oznámení a z podacího archu). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího archu). 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] listinu s názvem smlouva o úvěru, podle níž při jejím podpisu převzal částku [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl uhradit [částka] ve 14 měsíčních splátkách. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku [částka], resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne [datum] postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Žalobkyni ani přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho neuhradil. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez p