11 C 138/2026-27 – Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , a to v 52 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byl povinný uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný žalobkyni uhradil část dlužné částky, poslední příslušná částka však byla uhrazena dne , datum, . Po odečtení splátek dlužná jistina činí částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, , dále žalobkyně požadovala uhrazení úroku 14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to za úrok ve výši , částka, a dalšími náklady úvěru v celkové výši , částka, . Součástí smlouvy byly také smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v hotovosti dne , datum, při podpisu smlouvy (ze smlouvy o úvěru včetně příloh). Na tento úvěr žalovaný žalobkyni uhradil částku , částka, (z tabulky umoření). Žalovaný dále nehradil úvěr řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne , datum, včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).4. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ze které soud zjistil, že žalovaný žije s rodiči, je rozvedený, vlastní automobil a pobírá invalidní důchod ve výši , částka, . Další důkazy, prokazující řádné zkoumání úvěruschopnosti a ověření žalovaným tvrzených informací, soudu nebyly předloženy ani po písemné výzvě soudu.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) ve zněním účinném ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. V daném případě soud uzavřel, že žalobkyní předložené důkazy, nejsou pro prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. V předmětných listinách se nanejvýš deklarují majetkové poměry žalovaného, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Nadto předchůdkyně žalobkyně vůbec nezkoumala výdaje žalovaného, přičemž zkoumání podstatných životních výdajů jsou nezbytným předpokladem pro řádné zkoumání úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí.11. Lze konstatovat, že závěr žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, o tom, že je žalovaný schopen dostát svým povinnostem ze smlouvy o úvěru tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Myšlenkový proces, z něhož byla dovozena úvěruschopnost žalovaného, je proto nepřezkoumatelný. Proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobkyně v tomto smyslu dostatečné listiny soudu nepředložila, ani přes poučení soudu v uvedeném smyslu.12. Z uvedeného důvodu soud shledal smlouvu o úvěru č. , hodnota, absolutně neplatnou. Jelikož žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které by byl povinen žalobkyni vydat. Jelikož však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný na absolutně neplatnou smlouvu již žalobkyni uhradil , částka, , bezdůvodné obohacení již zcela vydal pře podáním žaloby. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, resp. žádné nepožadoval.