ECLI: ECLI:CZ:OSBN:2026:4.C.105.2026.1 Datum: 2026-05-05 Předmět: o zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb. smlouva o půjčcenáklady řízenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení 21 744 Kč s příslušenstvím (§ 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši , částka, , přičemž se ho zavázal splatit do , datum, , avšak na úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní upomínku, z ústního jednání soudu se omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o spotřebitelském úvěru, dodatkem ke smlouvě o půjčce, formulářem k dodatku ke smlouvě o půjčce, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedení transakce a informací o vlastníkovi účtu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, ) a žalovaný uzavřeli mezi sebou dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla společnost , Anonymizováno, . žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit do , datum, jednorázovou splátkou v částce , částka, (zahrnující jistinu ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, a poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, ). Smlouvou o postoupení pohledávek rámcovou a dílčí včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně. Oznámením o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován, přičemž byl před podáním žaloby i písemně vyzván k uhrazení dluhu. Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově bylo prokázáno, že žalovaný čerpal několik zejména nebankovních úvěrů, které nebyl schopen splácet (na osobu žalovaného je vedeno i několik exekučních řízení). Z tabulky úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný při uzavření smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem , částka, , jeho výdaje činí , částka, (, částka, splátka nebankovních úvěrů, , částka, splátka nebankovních úvěrů a , částka, náklady na bydlení).4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. 5BD33 / 818638 uzavřená dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně k žalobě, kromě tabulky, kde žalovaný uvedl své příjmy a výdaje, ničeho nedoložila. Spokojit se s tvrzením žalovaného jako klienta přitom nemůže pro řádné zkoumání úvěruschopnosti v žádném případě obstát. Žalovaný nijak nedoložil, že jeho příjmy jsou v dané výši, nedoložil své výdaje, kdy položka dalších výdajů kromě výdajů na bydlení a na úvěry nebyla žádná ani tvrzena. To vše svědčí o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti, o níž lze u žalovaného pochybovat již jen výpisem zapsaných věcí u Okresního soudu v Benešově, neboť žalovaný převzal několik úvěrů, které nebyl schopen splácet.10. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (na kterou přešla předmětná pohledávka). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný neuhradil ničeho, a proto je povinen tuto částku žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. O poučení k doložení důkazů ohledně úvěruschopnosti se připravila i žalobkyně, která se k jednání nedostavila. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného po uplynutí dané lhůty k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 37,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b od