4 C 431/2025-17 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu s náklady s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že spolu s žalovaným dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , Smlouvu o krátkodobé podnikatelské zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši , částka, , a obojí zaplatit do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou zápůjčky se žalovaný též zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než 3 dny a smluvní pokutu ve výši , částka, za prodlení větší než 7 dní a smluvní pokutu ve výši , částka, za prodlení s platbu větší než 14 dní. Před uzavřením smlouvy zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet. Pro případ, že by vydlužitel přestal s věřitelem komunikovat a neměl snahu řešit svůj závazek, sjednali si též oprávnění věřitele postoupit pohledávku inkasní kanceláři , právnická osoba, ., tedy žalobkyni, která si dále mohla účtovat náklady vynaložené na vymáhání pohledávky. Ty pak konkrétně vznikly ve výši , částka, při zpracování podkladů a seznamování s případem žalovaného, dále vypracování podkladů, dopisů, SMS a emailových zpráv a jejich odesílání žalovanému ve výši , částka, a dále na odesílání výzev k úhradě prostřednictvím emailu, SMS a telefonických hovorů ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila žalobkyně ani žalovaná, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud z provedených důkazů, zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, vzal za prokázané, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně společnost , právnická osoba, o zápůjčku, na základě které dne , datum, jmenovaná společnost uzavřela s žalovaným Smlouvu o krátkodobé podnikatelské zápůjčce, na základě které následně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , a žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčené finanční prostředky vrátit do , datum, , spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Dále si strany smlouvy ve smlouvě ujednaly oprávnění věřitele požadovat po žalovaném smluvní pokutu pro případ a neuhrazení poskytnuté zápůjčky včas, a to ve výši , částka, , za prodlení delší než 3 dny, , částka, , za prodlení delší než 7 dní a , částka, , za prodlení s platbou větší než 14 dní. Dalším sjednaným oprávněním pro případ neuhrazení dluhu včas a též odmítání řešení takové situace vydlužitelem možnost věřitele postoupit nezaplacenou pohledávku inkasní společnosti, která následně učiní kroky k vymožení pohledávky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni a toto postoupení žalovanému oznámila. , právnická osoba, pak žalovaného vyzývala ke komunikaci a úhradě dluhu, a to nejrůznějšími způsoby, avšak bezúspěšně. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v návrhu uvedla, že si vyžádala občanský průkaz, výplatní pásku, výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z obchodního rejstříku, avšak žádný z dokumentů a dokladů nedoložila. Soud nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nutnosti nabídnout ke svým tvrzením důkazy s poučením, že nebudou nabídnuty důkazy anebo se nabídnutými důkazy tvrzené skutečnost neprokáže, posoudí soud nárok žalobkyně podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, protože žalobkyně se k jednání soudu nedostavila.11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když žalobkyně nedoložila ničeho ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Jelikož žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, má povinnost vydat žalobkyni tuto částku jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění určil soud obecnou ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.