4 C 75/2026-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, spolu s 11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 30 755,95 od , datum, a částky , částka, . Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese žalobkyně www.flexifin.cz, žalovaná zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala a úvěr jí byl vyplacen dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, převodem na bankovní účet. Při sjednávání smlouvy si žalovaná zvolila i volitelné služby, a to službu Klidné spaní za poplatek ve výši , částka, , službu Presto za poplatek ve výši , částka, , informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná úvěr neuhradila řádně a včas. Žalobkyně proto požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru ode dne následujícího po splatnosti, tj. od , datum, do , datum, , tedy pouze za prvních 90 dnů prodlení.2. Žalobkyně dále uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, a to její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zkontrolovány, a to včetně informací získaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků (NRKI, BRKI, z centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík). Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaná s žalobkyní podepsala distančním způsobem dne , datum, listinu s názvem smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni jistinu úvěru a poplatky za volitelné služby (ze smlouvy o revolvingovém úvěru, údajů pro poskytovateli úvěru, informací pro spotřebitele a všeobecných obchodních podmínek, předpisu denních splátek, ceníku, souhlasu se zpracováním osobních údajů). Úvěr byl čerpán na účet žalované dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, (z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, a proto žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru emailem ze dne , datum, (z výpovědi smlouvy). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku).5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz výpisem o posouzení úvěruschopnosti, metodologií posuzování, ze kterého se podává, že příjem žalované činí , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije ve společné domácnosti sama, průměrný čistý měsíční ověřený příjem žalovaného činí , částka, , výdaje činí , částka, , dle propočtu rezerva pro výdaje činí , částka, . Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné. Doklady, na základě kterých měl být ověřen příjem, či jiné důkazy, nebyly soudu doloženy. Dále bylo zjištěno, že proti žalované je vedeno ještě další řízení o zaplacení pohledávek (ze seznamu věcí zapsaných u Okresního soudu v Benešově vedených proti žalované).6. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí , Anonymizováno, uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopn