10 C 360/2020-19 — Okresní soud v Berouně

Manžel podal u zdejšího soudu dne [datum] návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželkou dne [datum] před matričním úřadem Městské části [jméno] – [obec]. Manžel v návrhu uvedl, že manželům se narodily dvě děti, které jsou již zletilé, a to syn [jméno] dne [datum] a dcera Katar dne [datum]. Manželství trvalo 28 let, ale v současné době není funkční, a manželé spolu po dobu delší pěti let nežijí. Manžel se odstěhoval z rodinné domácnosti v roce 2015. Manželé spolu netráví společný čas, nesdílí spolu své zájmy, potřeby, radosti ani problémy, a nelze předpokládat, že by došlo k obnově manželského soužití. Jako příčinu rozvratu manželství manžel označil vzájemné citové odcizení a rozdílnost zájmů manželů. Manželka se při ústním jednání k návrhu na rozvod manželství připojila. Manželka uvedla, že souhlasí s tím, že příčinou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení manželů, ale další příčinou je rovněž opakovaná nevěra ze strany manžela. Manželé podle manželky nevedou rodinnou domácnost od [datum], kdy se manžel odstěhoval a od té doby se doma nezdržuje. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před matričním úřadem Městské části [jméno] – [obec], jak je zřejmé ze sobášného listu vydaného Slovenskou republikou dne [datum]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů a rodných listů účastníků soud zjistil, že se manželům narodily dvě nyní již zletilé děti, a to dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] dcera Katar. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U obou manželů se jednalo o první manželství. Dále manželé shodně prohlásili, že nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají po dobu delší čtyř let s tím, že příčinou rozvratu manželství účastníků je vzájemné citové odcizení, rozdílné názory na řešení některých problémů, rozdílné zájmy a navázání mimomanželského vztahu. Manželé dále učinili nesporným, že nemají zájem na obnově manželského soužití. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vzájemné citové odcizení, rozdílné názory na řešení některých problémů, rozdílné zájmy a navázání mimomanželského vztahu. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.