10 C 418/2020-12 — Okresní soud v Berouně

Manželé podali u zdejšího soudu dne [datum] návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Berouně. Manželé v návrhu uvedli, že oba jsou občany České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. Manželství účastníků trvá déle než rok, nicméně manželé spolu nežijí déle než šest měsíců. Manželé se po citové i lidské stránce zcela odcizili a jejich manželství je pouze formálním svazkem. Vzhledem k tomu, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, navrhli oba manželé, aby soud jejich manželství rozvedl. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Berouně, jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům nenarodily žádné děti. Z dohody o vypořádání manželství ze dne [datum] opatřené úředně ověřenými podpisy obou manželů vyplývá, že manželé se dohodli o úpravě svých majetkových poměrů pro dobu po rozvodu. Z výpovědi manželky soud zjistil, že u obou manželů se jednalo o první manželství, oba jsou občany České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. Manželé nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají po dobu delší šesti měsíců. Manželka dále uvedla, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a proto nemá zájem na jeho obnově. Z nesporných prohlášení obou manželů soud zjistil, že příčinou rozvratu manželství je vzájemné citové odcizení manželů. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Manželé se dohodli na úpravě svého majetku pro dobu po rozvodu. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vzájemné citové odcizení manželů. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.