10 C 276/2021-62 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 6. 4. 2020, a následně postoupenou zdejšímu soudu, domáhala zaplacení částky ve výši 8 688,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 17. 6. 2003 se žalovaným smlouvu o finančním leasingu – Leasingovou smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu, uvedený ve smlouvě, a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se současně zavázal zaplatit 36 měsíčních leasingových splátek. Žalovaný zaplatil poslední splátku 10. 2. 2004, a poté se dostal do prodlení a neplnil řádně závazky ze smlouvy. Protože tím žalovaný porušil smlouvu podstatným způsobem, ukončila právní předchůdkyně žalobkyně tuto smlouvu ke dni 16. 3. 2004, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. Tím právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na zaplacení souhrnu všech nezaplacených splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným ve výši 8 688,40 Kč na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 s účinností ke dni 15. 3. 2019, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka sestává z jistiny 8 361,11 Kč a ze smluvní pokuty 327,29 Kč. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut. 2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný namítal, že jej ohledně pohledávky nikdo nekontaktoval. Nárok je po něm vymáhán až po osmnácti letech, což je již dlouhá doba. Smlouva se týkala vozidla zn. Octavia, a nejednalo se o leasingovou, ale o úvěrovou smlouvu. Protože žalovaný tehdy neměl na splátky, domluvili se se žalobkyní, že vozidlo prodá a z prodeje zaplatí splátky. Vozidlo však bylo žalovanému odebráno, žalobkyně si vozidlo sama prodala a žalovaný z prodeje nic nezískal. Nyní po osmnácti letech si žalobkyně vzpomněla, že by měl něco platit. Žalobkyně tak nesplnila požadavky vůči němu. 3. Z leasingové smlouvy [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 6. 2003 tuto smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému předmět leasingu, a to vozidlo zn. Škoda Octavia Diesel [číslo], 1,9 TDI GLX za částku 234 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy zaplatil poplatek za prověření vozidla, zálohu na splátky a administrativní poplatek a zavázal se dále zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně 36 splátek ve výši 8 418 Kč měsíčně dle splátkového kalendáře a sjednané pojistné. Strany si ve smlouvě výslovně sjednali, že je uzavřena podle § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 4. Podle splátkového kalendáře měla být první splátka zaplacena 1. 7. 2003 a poslední splátka pak 1. 6. 2006. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] spolu s přílohou, dohody o úplatě a potvrzení o úplatě, a z oznámení o postoupení pohledávky z 25. 3. 2019 a podacího lístku ze 7. 4. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ve výši 8 688,40 Kč s příslušenstvím žalobkyni, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno podáním ze dne 25. 3. 2019. Žalovaný byl současně vyzván k zaplacení dluhu. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 3. 2020 a podacího lístku ze dne 12. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné. 8. Vzhledem k tomu, že leasingová smlouva [číslo] byla uzavřena dne 17. 6. 2003, posoudil soud spor mezi účastníky ve smyslu § 3028 odst. 2 zákona č 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2003 (dále jen„ OBZ“). Smlouva o postoupení pohledávky pak byla uzavřena po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), tj. po 1. 1. 2014, proto soud na tuto smlouvu aplikoval tento zákon. 9. Podle § 262 odst. 1 OBZ si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Podle § 269 odst. 2 OBZ mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 10. Podle § 387 odst. 1 OBZ se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Podle § 388 odst. 1 OBZ promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. Podle § 391 odst. 1 OBZ u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Podle § 397 OBZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Podle § 400 OBZ změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1887 o.z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 12. V řízení bylo prokázáno, že leasingová smlouva [číslo] byla uzavřena platně podle § 269 odst. 2 OBZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dostatečně určili předmět svých závazků, a současně si sjednali aplikaci obchodního zákoníku na jejich právní vztah ve smyslu § 262 odst. 1 OBZ. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému vozidlo zn. Škoda Octavia Diesel [číslo], 1,9 TDI GLX za částku 234 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit ve 36 měsíčních splátkách po 8 418 Kč měsíčně, tj. nejpozději do 1. 6. 2006. Žalovaný se však dostal do prodlení, když dluh nesplácel. 13. Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] spolu postoupila právní předchůdce žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni podle § 1879, § 1180 a § 1887 o.z. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem 25. 3. 2019 v souladu s ust. § 1882 o.z.. 14. Přestože žalovanému vznikl dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 8 688,40 Kč, která tento svůj nárok postoupila na žalobkyni, není nárok žalobkyně důvodný. Žalovaný v průběhu jednání namítal, že je to již dlouhá doba osmnácti let, kdy vznikla předmětná pohledávka. Soud posoudil tuto námitku žalovaného jako námitku promlčení nároku žalobkyně. Z provedených důkazů vyplývá, že dlužná částka, kterou žalobkyně požaduje zaplatit, byla splatná nejpozději do 1. 6. 2006 (36 měsíčních splátek). Od tohoto dne také plynula čtyř letá promlčecí doba, která uplynula dnem 1. 6. 2010. Protože žaloba byla podána až 6. 4. 2020, je zjevné, že ke dni podání žaloby byl již nárok žalobkyně promlčen Soud proto v souladu s § 388 odst. 1 OBZ žalobu zamítl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 15. Pokud jde o náklady řízení soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.