ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2021:10.C.302.2021.1 Datum: 2021-12-08 Předmět: o zaplacení 1.600 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", " ["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 1.600 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
Žalobou podanou u soudu dne 22.6.2021 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky 1 600 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli formou akceptace návrhu pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 2.12.2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na dobu neurčitou a to tak, že žalobkyně předložila návrh pojistné smlouvy žalovanému a žalovaný jej přijal zaplacením první splátky pojistného. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal platit roční pojistné ve výši 6 920 Kč, splatné čtvrtletně po 1 730 Kč. Žalovaný však pojistné splatné dne 2.3.2020 nezaplatil ani po opakovaných upomínkách žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Pojistná smlouva proto zanikla ke dni 26.5.2020 Žalobkyně tak vůči žalovanému nárokovala zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 1 600 Kč za období ode dne 2.3.2020 do 25.5.2020. Žalobkyně dále žádala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v dopise, v němž žalovaného informovala o zániku pojištění, tj. ode dne 13.6.2020 až do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
Soud z předložených důkazů, a to z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 2.12.2019, z pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne 10.12.2019, ze všeobecných pojistných podmínek VPPA [číslo], z upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 8.4.2020, z oznámení o ukončení pojištění ze dne 29.5.2020, z platební bilance, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 16.2.2021 včetně podacího lístku zjistil, že dne 2.12.2019 byl mezi žalobkyní a žalovaným sjednán návrh pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od 2.12.2019, jejímž předmětem bylo pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volkswagen, [registrační značka]. K uzavření smlouvy došlo uhrazením první splátky pojistného žalovaným. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 6 920 Kč, splatné čtvrtletně po 1 730 Kč vždy k 2. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2.3.2020 ani přes výzvu žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Ke dni 26.5.2020 došlo k zániku pojistné smlouvy pro neplacení, jak je zřejmé z oznámení o ukončení pojištění ze dne 29.5.2020 s tím, že žalovaný od 2.3.2020 do 25.5.2020 dluží na pojistném částku 1 600 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby upomínkou ze dne 16.2.2021.
Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
Dle § 1 odst. 3 tohoto zákona, v citovaném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle jeho ustanovení § 2782 odst. 1, 2, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Ve smyslu ustanovení § 2783 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Dle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise bylo zjištěno, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu škodového pojištění vozidla ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl dluh na tomto pojistném v žalované částce za období ode dne 2.3.2020 do zániku pojištění dne 25.5.2020, resp. 26.5.2020, ke kterému došlo v důsledku marného uplynutí jednoměsíční lhůty stanovené žalobkyní k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši za požadované období, tedy za dobu ode dne 13.6.2020 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.