ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2021:10.C.4.2021.1 Datum: 2021-02-12 Předmět: O zaplacení 2 613 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", " ["peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 2 613 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89)
Žalobou podanou u soudu dne 16.10.2020 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky 2 613 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli formou akceptace návrhu pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 4.10.2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na dobu neurčitou a to tak, že žalobkyně předložila návrh pojistné smlouvy žalovanému a žalovaný jej přijal zaplacením první splátky pojistného. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal platit roční pojistné ve výši 10 680 Kč, splatné čtvrtletně po 2 670 Kč. Žalovaný však pojistné splatné dne 4.1.2020 nezaplatil ani po opakovaných upomínkách žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Pojistná smlouva proto zanikla ke dni 2.4.2020 Žalobkyně tak vůči žalovanému nárokovala zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 2 613 Kč za období ode dne 4.1.2020 do 2.4.2020. Žalobkyně dále žádala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v dopise, v němž žalovaného informovala o zániku pojištění, tj. ode dne 21.4.2020 až do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
Soud z předložených důkazů, a to z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 4.10.2019, z pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne 9.10.2019, ze všeobecných pojistných podmínek VPPA [číslo], z upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 17.2.2020, z oznámení o ukončení pojištění ze dne 6.4.2020, z platební bilance ke dni 31.1.2021, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 25.5.2020 včetně podacího lístku zjistil, že dne 4.10.2019 byl mezi žalobkyní a žalovaným sjednán návrh pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od 4.10.2019, jejímž předmětem bylo pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Fiat Cucato, [registrační značka]. K uzavření smlouvy došlo uhrazením první splátky pojistného žalovaným. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši 10 680 Kč, splatné čtvrtletně po 2 670 Kč vždy k 4. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 4.1.2020 ani přes výzvu žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Ke dni 2.4.2020 došlo k zániku pojistné smlouvy pro neplacení, jak je zřejmé z oznámení o ukončení pojištění ze dne 6.4.2020 s tím, že žalovaný od 4.1.2020 do 2.4.2020 dluží na pojistném částku 2 613 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby upomínkou ze dne 25.5.2020.
Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
Dle § 1 odst. 3 tohoto zákona, v citovaném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle jeho ustanovení § [číslo] odst. 1, 2, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Ve smyslu ustanovení § 2783 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Dle § [číslo] upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z obsahu listin založených ve spise bylo zjištěno, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu škodového pojištění vozidla ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl dluh na tomto pojistném v žalované částce za období ode dne 4.1.2020 do zániku pojištění dne 2.4.2020, ke kterému došlo v důsledku marného uplynutí jednoměsíční lhůty stanovené žalobkyní k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši za požadované období, tedy za dobu ode dne 21.4.2020 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. [příjmení] 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.