10 C 45/2021-24 — Okresní soud v Berouně

Manželé podali u soudu návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli dne 31. 5. 2003 před Magistrátem města Kladna. Manželé uvedli, že poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. Manželům se z manželství nenarodily žádné děti. Manželství bylo uzavřeno po roční známosti a trvá déle než 17 let. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval v únoru 2019 a od té doby spolu manželé nežijí. Manželé mají rozdílné plány do budoucna, rozdílné názory a z jejich vztahu se vytratila vzájemná náklonost. Manželé nemají zájem na obnovení manželství a jejich manželství je pouze formální a neplní svoji funkci. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Magistrátem města Kladna, jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům nenarodily žádné děti. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občany České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U obou manželů se jednalo o druhé manželství. Manželé spolu nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají od února 2019, kdy se manžel odstěhoval. Jako příčinu rozvratu manželství oba manželé spatřovali v tom, že mají rozdílné názory, rozdílné plány do budoucna a došlo u nich ke vzájemnému citovému odcizení. Manželé rovněž prohlásili, že má každý z nich svůj účet a nemají žádné dluhy. Oba manželé shodně prohlásili, že nemají zájem na obnově manželského soužití Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit rozdílné názory, rozdílné plány do budoucna a to, že u nich došlo ke vzájemnému citovému odcizení. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.