107 C 20/2018 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným k Okresnímu soudu v Berouně dne 8.6.2018 domáhá vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 147 673 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených vyúčtování za poskytnutí akutní zdravotní péče. Uvedla, že žalovaná byla akutně hospitalizována ve zdravotnickém zařízení žalobkyně v červnu 2015, přičemž v této době neměla žádné platné zdravotní pojištění. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 6.6.2015 Smlouvu o poskytování zdravotní péče za úhradu, kdy jí byly následně vystaveny faktury [číslo] [číslo] které však žalovaná v termínech splatnosti neuhradila, a to ani po upomínání ze strany žalobkyně. 2. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 12.4.2021, č.j. 107 C 20/2018-96, které nabylo právní moci dne 18.5.2021 byla žalované ustanovena opatrovnice pro řízení Mgr. [příjmení], advokátka. 3. Opatrovnice žalované namítla, že v případě že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovanou platně uzavřena, bylo účastníky sjednáno, že veškeré majetkové spory ze smlouvy vyplývající mají být řešeny před rozhodci. Soud tak nemůže věc projednávat pro existující rozhodčí doložku. 4. S ohledem na skutečnost, že žalovaná jsou cizím státním příslušníkem – občanem Ukrajiny, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní pravomoci (příslušnosti). Vycházel přitom z nařízení Brusel I bis a uzavřel, že je dána pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí této věci. Při zkoumání otázky rozhodného práva pak soud uzavřel, že s ohledem na místo poskytnuté„ služby“, tj. zdravotních výkonů se řídí právem České republiky. V řízení je pak postupováno dle českých procesních předpisů. 5. Podle čl. III. smlouvy o poskytování zdravotní péče se smluvní strany výslovně dohodly, že veškeré majetkové spory vyplývající z této Smlouvy nebo vzniklé v souvislosti s ní budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností podle českého práva v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném a účinném znění. Účastníci dále ujednaly způsob určení rozhodců. 6. Ve smyslu ust. § 106 odst. 1 o.s.ř. jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat. Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení (ust. § 106 odst. 2 o.s.ř.). 7. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud o zastavení řízení. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena rozhodčí doložka, účastníci neprohlásili, že na této rozhodčí doložce netrvají, naopak žalovaná vznesla námitku její existence. Žalobu o zaplacení 152 150 Kč s příslušenstvím lze přitom jistě považovat za majetkový spor. Nejsou zde dány ani jiné předpoklady stanovené zákonem, na jejichž základě by měl v této věci rozhodovat soud namísto rozhodce (výrok ad. I.). 8. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení jestli-že některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady (věta prvá). Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (věta druhá). 9. Důvod zastavení řízení je třeba chápat čistě procesně, tzn. v daném případě jím bylo zastavení ze strany soudu z důvodu nepříslušnosti soudů k rozhodování věci. Příčina zastavení řízení tak leží zcela na straně žalobkyně. Soud nedospěl soud k závěru, že by byly splněny podmínky ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., tj. že by byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Pro tento závěr nic nesvědčí. Soud má tak zato, že příčina zastavení řízení leží pouze na straně žalobkyně a žalované tak náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Jelikož odměnu ustanoveného zástupce hradí dle ustanovení § 140 odst. 2 o.s.ř. stát a žalované jiné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud ohledně náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. usnesení). 10. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na výše uvedené, tedy že příčina zastavení leží zcela na straně žalobkyně, má stát právo na náhradu jím vynaložených nákladů proti žalobkyni. Žalobkyně je pak povinna nahradit státu náklady řízení spojené s odměnou a náhradou hotových výdajů ustanovené zástupkyně, o nichž dosud nebylo rozhodnuto, výše těchto nákladů tak nebyla v době rozhodování známa, z tohoto důvodu bude určena až samostatným usnesením (výrok III. usnesení). Nad rámec pak soud uvádí, že náklady státu spočívající v tlumočném, nese tyto stát, a to s ohledem že se jedná o náklady vznikající v souvislosti se soudním řízením a mezinárodní justiční spolupráci. 11. S ohledem na zastavení řízení se jednání soudu nařízené na den 30.7.2021 v 10:00 hod nekoná.