13 C 73/2018 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2018 se žalobce proti žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky tohoto řízení byla dne 28. 3. 2017 podepsána směnka, na základě které se žalovaná zavázala uhradit žalobci do 31. 7. 2017 částku 800 000 Kč. V průběhu řízení pak žalobce doplnil, že mezi ním a žalovanou byla dne 10. 3. 2016 uzavřena smlouva o uzavření budoucích smluv. Strany se dohodly na tom, že samostatnou kupní smlouvou budou prodány nemovitosti, a to za částku 44 700 000 Kč a samostatnou kupní smlouvou budou prodány movité věci tvořící vybavení nemovitosti, a to za částku 300 000 Kč. Na základě tohoto žalobce na straně prodávajícího a [právnická osoba], s.r.o., kde byla žalovaná jednatelkou společnosti, na straně kupujícího dne 30. 5. 2016 uzavřeli kupní smlouvu na koupi nemovitých věcí za částku 44 700 000 Kč. Z důvodu zastavení vkladového řízení pro překážku vydaného předběžného opatření Krajským soudem v Českých Budějovicích ze dne 12. 7. 2016 nedošlo k převodu vlastnického práva, návrh na vklad kupní smlouvy byl zamítnut. Ústně bylo ujednáno, že bude uzavřena jiná kupní smlouva a nemovitost bude předána včetně vybavení a cena bude představovat součet kupní ceny za nemovitost a kupní ceny za vybavení nemovitosti, tedy částku 45 000 000 Kč Kupní smlouva ze dne 16. 2. 2017 byla vložena do katastru nemovitostí a na kupující ([právnická osoba]) přešlo vlastnické právo k nemovitosti. Mezi prodávajícími a kupující nebyla zcela vyřešena otázka kupní ceny, která nebyla zcela uhrazena. Strany se dohodly, že žalobce zapůjčí kupující částku 4 850 000 Kč, kdy se za tyto peníze zaručí jednatelka společnosti, tedy žalovaná, podpisem směnky. Na základě toho byly vydány 2 směnky, a to směnka ze dne 25. 5. 2016 na částku 2 850 000 Kč a ze dne 30. 9. 2016 na částku 2 000 000 Kč. Následně si kupující společnost zajistila finanční prostředky a uhradila část kupní ceny ve výši 12 800 000 Kč, k čemuž vydala prohlášení ze dne 1. 3. 2017. I přes uvedenou splátku nebyla kupní cena uhrazena v plné výši a zbývalo uhradit částku 800 000 Kč. Proto bylo stranami dohodnuto, že žalobce zapůjčí jednatelce kupujícího, tedy žalované, jako fyzické osobě částku 800 000 Kč, kterou žalovaná může půjčit kupující, tedy [právnická osoba], na úhradu dlužné kupní ceny. K půjčce částky 800 000 Kč došlo dne 1. 3. 2017, kdy žalovaná na důkaz převzetí částky 800 000 Kč podepsala žalobci již zmíněnou směnku na uvedenou částku. Dlužná částka však nebyla žalobci doposud vrácena. Žalobce dovozoval, že přípisem ze dne 18. 10. 2017 žalovaná svůj dluh vůči němu uznala, když ale zároveň konstatoval, že proti jeho pohledávce započetla svou, která jí byla postoupena jiným subjektem. Tento zápočet ale žalobce vnímal jako neplatný. V průběhu řízení pak žalobce uvedl, že neuznává zápočet ani další pohledávky, který vůči němu v průběhu řízení učinila žalovaná, a to především proto, že sama získala balík pohledávek v hodnotě 13 mil. Kč a není vůbec zřejmé, kterou část z těchto pohledávek započetla proti pohledávce žalobce. Navíc měl za to, že osoba, která na žalovanou postoupila pohledávku, kterou žalovaná započetla proti pohledávce žalobce, neměla oprávnění pohledávku vůbec postoupit, neboť jí byl takový postup v rámci trestního řízení zakázán. 2. Žalovaná tvrdila, že žaloba není důvodná, neboť uznání dluhu, o které opírá svojí žalobu žalobce, není perfektní, neboť z listiny, kterou měla žalovaná podepsat dne 18. 10. 2017, není patrné, do jaké výše a z jakého titulu dluh vůči žalobci uznala. Není ani zřejmé, z jakého titulu žalobce požaduje úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Dále uvedla, že za žalobcem eviduje pohledávku ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím a tuto pohledávku proti pohledávce žalobce započetla. Předmětná pohledávka v celkové výši 1 500 000 Kč byla žalované postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Žalovaná nepochybovala o tom, že řádně pohledávku za žalobcem nabyla a ani o tom, že tato pohledávka byla způsobilá k započtení. Z těchto důvodů žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu. 3. Ve věci soud nejprve rozhodl rozsudkem pro zmeškání č. j. 13 C 73/2018 – 28 ze dne 12. 9. 2018 tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání a Krajský soud v Praze rozhodl rozsudkem č.j. 22 Co 248/2019-99 ze dne 21.1.2020 tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. 4. V následném řízení soud provedl tyto důkazy: Směnku ze dne 28. 3. 2017 na částku 800 000 Kč, ze které soud zjistil, že žalobce žalované poskytl uvedenou částku a splatnost směnky nastala dne 31. 7. 2017 k rukám [celé jméno žalobce]. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2017 adresované žalobci, ze kterého soud zjistil, že na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2017, která byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované], byla část pohledávky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím postoupena na žalovanou. Oznámení o započtení a zániku pohledávky ze dne 18. 10. 2017, ze kterého soud zjistil, že na základě dohody o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2017 se žalovaná stala věřitelem splatné pohledávky ve výši 1 000 000 Kč včetně příslušenství a tuto pohledávku za účelem vypořádání jejího závazku vůči žalobci započetla proti nároku žalobce z titulu směnky ze dne 28. 3. 2017. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2020, ze které soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem, kdy postupitel postoupil postupníkovi z pohledávky za dlužníkem [celé jméno žalobce] její část ve výši 1 500 000 Kč. Existenci pohledávky za dnešním žalobcem postupitel dovozoval z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 41 T 9/2018-2631 ze dne 4. 4. 2019 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 12 To 49/2019-2757 ze dne 3. 12. 2019 Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2020, ze které soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, kdy postupitel postoupil postupníkovi z pohledávky za dlužníkem [celé jméno žalobce] její část ve výši 7 000 000 Kč. Postupitel uvedl, že je majitelem pohledávky za dlužníkem – nynějším žalobcem v tomto řízení – ve výši 13 mil. Kč, když titulem byl rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 41 T 9/2018-2631 ze dne 4. 4. 2019 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 12 To 49/2019-2757 ze dne 3. 12. 2019. Rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 41 T 9/2018-2631 ze dne 4. 4. 2019, ze kterého soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným, že sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil tímto činem na cizím majetku značnou škodu, resp. škodu velkého rozsahu. Žalobce byl na základě tohoto rozsudku povinen uhradit poškozenému [jméno] [příjmení] škodu ve výši 19 300 000 Kč a poškozenému [příjmení] [jméno] [příjmení] škodu ve výši 13 000 000 Kč. Usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 12 To 49/2019-2757 ze dne 3. 12. 2019, ze kterého soud zjistil, že odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 41 T 9/2018-2631 ze dne 4. 4. 2019 bylo zamítnuto. Sdělení Vrchního státního zastupitelství v [obec], ze kterého soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl v řízení poškozeným a otázka jeho způsobilosti nakládat s majetkem nebyla předmětem věci. Sdělení Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 1. 6. 2021, ze kterého soud zjistil, že v době podání obžaloby dne 30. 12. 2020 (řízení vedeno před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 46 T 9/2020) byly [anonymizováno] [jméno] [příjmení] usnesením policejního orgánu zajištěny finanční prostředky na bankovních účtech, 5 kusů hodinek a nemovitosti v obcích [obec], [obec], [obec] a [obec]. Sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] ze dne 26. 9. 2017, ze kterého soud zjistil, že dne 25. 9. 2017 bylo provedeno zajištění peněžních prostředků na účtu klienta [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí policejního orgánu. Usnesení Policie ČR č.j. NCOZ – [číslo] ze dne 22. 9. 2017, ze kterého soud zjistil, že Policejní orgán Policie České republiky Národní centrála proti organizovanému zločinu rozhodl tak, že zajistil jako náhradní hodnotu na účtu, který je vedený u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba] na majitele [jméno] [příjmení] veškeré finanční prostředky i veškeré finanční prostředky na účet dodatečně došlé, včetně jejich příslušenství, a to až do výše 122 731 330 Kč. 5. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce žalované půjčil částku 800 000 Kč a o tomto úkonu byla sepsána směnka se splatností do 31. 7. 2017. Žalovaná dluh neuhradila. Proti pohledávce žalobce nejprve započetla svou pohledávku ve výši 1 000 000 Kč, kterou získala od [jméno] [jméno]. Následně pak svou další pohledávku ve výši 1,5 mil. Kč, kterou získala od [právnická osoba] Uvedená společnost získala pohledávku z