18 C 400/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení a že v současné době neplní svoji základní společenskou funkci. Každý z manželů samostatně hospodaří a vede vlastní soukromý život. Z manželství se narodili dva synové, kteří jsou již oba zletilí. K návrhu byl připojen Návrh na vypořádání majetku dohodou do konce roku 2021 ze dne 22. 10. 2020. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Soud v řízení zjistil tento skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 16. 11. 1996 před Městským úřadem ve [obec]. U obou manželů se jednalo o manželství prvé (viz. Oddací list). Oba jsou občany České republiky a z tohoto manželství se narodili dva synové, kteří jsou již zletilí (viz. Výpis z centrální evidence obyvatel obou manželů). Z prohlášení manželů má soud za prokázané, že spolu déle než 6 měsíců jako manželé, nehospodaří a netvoří spolu manželské ani rodinné společenství. Jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu zdejšího soudu, když zde manžel i nadále bydlí. Uvedli, že jejich manželství bylo zprvu spokojené, později se začaly objevovat drobné problémy, které postupně vyústili ve vzájemné citové odcizení a ukončení manželského soužití. Výslovně uvedli, že nemají zájem na obnově svého manželského soužití a trvají na návrhu na rozvod svého manželství. 4. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozhodnutí o rozvodu manželství představuje změnu statusu osoby, a má tedy konstitutivní charakter, proto je třeba postupovat podle nové právní úpravy. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 6. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z. a netvoří manželské společenství. 8. Jelikož byly splněny všechny zákonné podmínky ustanovení, soud žalobě podle § 755 v celém rozsahu vyhověl, když měl za prokázané, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je trvale rozvrácené, neboť se vzájemně citově odcizili a žádný z nich nemá zájem na obnově manželského soužití. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).