3 C 2/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím za nezaplacené televizní poplatky. Žalobkyně v návrhu uvedla, že každá fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, a zároveň je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalobkyni po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dní ode dne doručení uvedené výzvy. Jelikož žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagovala, žalobkyně ji zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná informována. Ač byla žalovaná řádně přihlášena jako poplatník televizního vysílání, neplnila svoji zákonnou povinnost a neplatila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, a to za měsíce září 2019 až leden 2020, tedy celkem za 5 měsíců. Dlužná částka činní celkem 675 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, přestože byla o zaplacení opakovaně upomenuta. Žalobkyně požadovala rovněž úrok z prodlení v kapitalizované výši za dobu od splatnosti jednotlivých poplatků do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila, ač byla předžalobně upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě ve lhůtě nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud měl z výzvy k přihlášení poplatníka České televize za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že je evidována jako odběratel elektrické energie, ale není uvedena mezi plátci televizních poplatků. Dále žalobkyně žalovanou poučila o tom, že je povinna do 30 dní od doručení předmětné výzvy sdělit, zda má v domácnosti televizi nebo televizní poplatek za domácnost již hradí. Dále byla žalovaná poučena o tom, že po uplynutí uvedené lhůty bude zařazena do evidence osob s povinností televizní poplatky hradit. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla přihlášena jako poplatník televizních poplatků v srpnu 2019. Dopisem ze dne 28. 8. 2019 žalobkyně oznámila žalované, že byla zařazena do evidence osob s povinností hradit televizní poplatky a dále žalovanou vyzvala k úhradě televizního poplatku ve výši 135 Kč za měsíc září 2019. Z dopisu včetně doručenky ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 15. 7. 2020 vyplývá, že žalobkyně zmocnila Českou poštu (službu [jméno]) k inkasu dluhu žalované za nezaplacené televizní poplatky za měsíce září 2019 až leden 2020 v celkové výši 675 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby přípisem ze dne 27. 5. 2020 včetně doručenky (jehož součástí je poučení o možnosti soudního vymáhání v případě neuhrazení dlužné částky). Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení soud zjistil, že celková výše úroku z prodlení byla žalobkyní vyčíslena na částku 60,29 Kč. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle § 3 odst. 4 zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 7. Podle § 6 zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 1 zákona platí poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 9. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako fyzická osoba byla držitelem televizního přijímače, když na výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala, a tak se v souladu s § 3 odst. 4 zákona považuje za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku. Z uvedeného důvodu byla od září 2019 přihlášena k placení televizních poplatků ve smyslu § 3 odst. 2 zákona. Protože žalovaná svoji povinnost zaplatit televizní poplatek za měsíce září 2019 až leden 2020, tedy za 5 měsíců, nesplnila, je povinna zaplatit celkem částku 675 Kč. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením televizních poplatků za 5 měsíců, je rovněž povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník, v zákonné výši, tj. dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne splatnosti každého z poplatků, která je vždy do 15. dne v měsíci podle § 7 odst. 2 zákona. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení vždy jen za dobu do podání žaloby, tj. do 15. 10. 2020, proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení za požadovanou dobu v kapitalizované výši 60,29 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Přestože byla žalobkyně zastoupena v řízení advokátem, nepovažoval soud tyto náklady za účelně vynaložené, když žalobkyně je právnickou osobou vybavenou samostatným právním úsekem, a je tedy personálně i materiálně vybavena k tomu, aby sama uplatňovala nároky z titulu nezaplacených televizních poplatků, aniž by (byť relativně dočasně) odčerpávala zdroje svých příjmů, kterými jsou převážně právě televizní poplatky. Soud v tomto smyslu odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, v němž Ústavní soud konstatoval, že„ náhrada nákladů řízení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 484/2000 Sb. (pozn. byla zrušena nálezem Ústavního soudu [číslo] Sb., nyní je třeba aplikovat vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) … je přiznávána úspěšnému účastníku řízení; v právě projednávaném případě tedy jde - alespoň z účetního hlediska - o výnos v rozpočtu České televize. Nicméně ani tato skutečnost nemůže konvenovat podstatě a smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., které hovoří o nákladech potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. I kdyby náhrada nákladů řízení přiznaná podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. byla skutečně výnosem rozpočtu České televize (a zde tedy zůstává otevřená otázka stimulů s Českou televizí spolupracující advokátní kanceláře), nelze takovýto postup České televize považovat za konvenující principům spravedlnosti, jež by se právě televize měla snažit při všech svých činnostech (správu a vymáhání televizních poplatků nevyjímaje) naplňovat. Pokud totiž agendu televizních poplatků sama spravuje - což plyne jak z citované výroční zprávy o hospodaření, tak i z vyžádaného soudního spisu Okresního soudu v Karviné, pobočka v [obec] (srov. č.l. 9 - 11) - a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejícíc