4 C 258/2021-36 — Okresní soud v Berouně

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 9. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení dlužné částky ve výši 5 329 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o povinném ručení“), když žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód] neměl v období od 24. 4. 2020 do 8. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Podáním ze dne 22. 9. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby uhradil dlužnou částku ve výši 6 818 Kč, a to dne 19. 9. 2021. Na výzvu soudu žalobkyně uvedenou skutečnost doložila příslušnými výpisy z účtu. Dále žalobkyně uvedla, že uhrazenou částku započetla na dlužnou jistinu ve výši 5 329 Kč a dále na dlužný úrok z prodlení ve výši 345 Kč. Zbývající částku ve výši 1 144 Kč pak žalobkyně považuje jako zálohu na náhradu nákladů řízení. 3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 výše uvedeného ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 4. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala v průběhu řízení (ještě před jednáním ve věci samé) žalobu zpět, soud proto postupoval dle § 96 odst. 1-3 o.s.ř. a řízení zastavil (výrok I. usnesení). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 146 odst. 2 o.s.ř., neboť žalovaný zavinil, že muselo být řízení zastaveno, když až po podání žaloby splnil žalobkyní požadovanou povinnost, tj. uhradil dlužnou částku ve výši 5 329 Kč i s příslušenstvím. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, a to vše navýšené daň z přidané hodnoty ve výši 21% (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Žalobkyni tak náleží odměna v celkové výši 1 489 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla již na nákladech řízení uhrazena částka ve výši 1 144 Kč, nebyla v tomto rozsahu stanovena lhůta k plnění. Ve zbývající částce, tj. ve výši 345 Kč, pak soud uložil žalovanému povinnost k úhradě ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení podle § 167 odst. 2 o.s.ř., § 171 odst. 3 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší než - li zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Úhradu je žalovaný povinen provést k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto usnesení).