4 C 3/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 22 300 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dohodu o narovnání, která představuje novaci původního vztahu obou stran (původní vztah vznikl z poskytnutého úvěru). Žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku ve výši 23 200 Kč v pravidelných splátkách ve výši 2 000 Kč. Na uvedený dluh však byla uhrazena pouze částka ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně se proto požaduje uhrazení částky ve výši 22 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud v předmětné věci nařídil jednání na 8. 12. 2021, přičemž žalovaná se bez omluvy nedostavila a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. S ohledem na shora uvedené soud postupoval podle § 101 dost. 3 o.s.ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 2. 2020 uzavřena dohoda o narovnání, jejímž předmětem bylo narovnání veškerých práv žalobkyně, která plynu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční půjčka ve výši 8 000 Kč a dle které byla žalovaná povinna vrátiti žalobkyni nejpozději dne 21. 12. 2019 tuto poskytnutou finanční půjčku a dále poplatek ve výši 8 544 Kč a úrok ve výši 256 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně a včas neplnila povinnosti, byla povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 23 300 Kč. Dále je zde uvedeno, že pro žalovanou je celková dlužná výše spornou a neuznává ji v plné výši. Proto účastníci uzavírají dohodu o narovnání za účelem odstranění sporných skutečností ohledně vzniku a výše pohledávky. Obsahem samotného narovnání je pak dohoda o nahrazení všech následující práva a povinnosti z výše uvedené smlouvy, a to tak, že se žalovaná zavazuje uhradit celkovou dlužnou částku ven výši 23 300 Kč žalobkyni dle splátkového kalendáře, a to v 10 pravidelných měsíčních splátkách po 2 330 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci (viz dohoda o narovnání ze dne 21. 2. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobně k uhrazení dlužné částky (viz předžalobní upoomínkaze dne 23. 12. 2020 včetně dodejky). 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. 7. Podle § 2053 občanský zákoník uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Soud vyhověl nároku žalobkyně, když bylo v předmětném řízení prokázáno, že žalovaná uznala svůj závazek vůči žalobkyni ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. Soud podotýká, že uvedené právní jednání posoudil jako uznání dluhu, když právní jednání je ve smyslu § 555 občanského zákoníku nutno posuzovat dle jeho obsahu a nikoliv podle názvu dokumentu. Z předložené listiny se sice podává, že žalovaná činní sporným nárok žalobkyně a neuznává ho v plné výši tj. 23 300 Kč, avšak hned v další větě je uvedeno, že se zavazuje uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 23 300 Kč v pravidelných měsíčních splátkách, aniž by zde bylo uvedeno, co je sporného a co nikoliv. Taktéž žalovaná uznala celou dlužnou částku. Žalovaná na svoji obranu pak neuvedla ničeho. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované bylo na dlužnou částku uhrazeno 1 000 Kč, soud pak vyhověl návrhu žalobkyně a přiznal ji požadovanou částku ve výši 22 300 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, ani úhrady dlužné částky ve spátkách. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, která sestává pouze ze zaplaceného soudního poplatku 892 Kč, když žalobkyně ničeho dalšího nežádala. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, ani úhrady dlužné částky ve splátkách (viz výrok II. tohoto rozsudku).