6 C 117/2020-16 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 798 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného na základě smlouvy [číslo] uzavřené podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), s počátkem pojištění ode dne 9. 10. 2013. Účastnici tuto pojistnou smlouvu uzavřeli pomocí prostředků umožňujících komunikaci na dálku na dobu neurčitou s tím, že pojistné bylo sjednáno ve výši 1.153 Kč ročně a v této výši bylo pojistné též jedenkrát za rok splatné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 10. 2019 ani po opakovaných urgencích. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž ho též upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Žalovaný přesto ničeho neuhradil, a tak byla pojistná smlouva ukončena s účinky ke dni 4. 3. 2020. Za období ode dne 9. 10. 2019 do 4. 3. 2020 činilo dlužné pojistné celkem 798 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2020, uplatnila žalobkyně svou pohledávku soudní cestou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z pojistné smlouvy [číslo] z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne 13. 11. 2013 – pojistky ke smlouvě [číslo] z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] z výročních dopisů ze dne 26. 7. 2018 a 31. 7. 2019, z upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 9. 1. 2020, z oznámení o ukončení pojištění ze dne 5. 3. 2020, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2020 včetně poštovního podacího archu. 5. Ze shora uvedených listin soud zjistil skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně (dříve [právnická osoba]) coby pojistitel a žalovaný coby pojistník uzavřeli dne 9. 10. 2013 pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení na vozidlo značky Renault Twingo. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.153 Kč ročně a splatné bylo vždy k 9. dni každého 10. měsíce v roce. V roce 2018 pak došlo ke zvýšení výše ročního pojistného na částku 1.759 Kč, o čemž žalobkyně informovala žalovaného výročním dopisem ze dne 26. 7. 2018. Žalovaný s tímto zvýšením pojistného implicitně souhlasil a následně uhradil částku 1.759 Kč odpovídající pojistnému splatnému v roce 2018. Výročním dopisem ze dne 31. 7. 2019 žalobkyně opětovně informovala žalovaného o zvýšení ročního pojistného, tentokrát na částku 1.983 Kč ročně, s tím, že žalovanému dala možnost, aby do 1 měsíce vyjádřil nesouhlas se změnou výše pojistného, čímž by došlo k zániku pojištění uplynutím pojistného období k 8. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný se změnou nevyslovil nesouhlas, činila výše pojistného nově 1.983 Kč ročně. Žalovaný však neuhradil další splátku pojistného v této nové výši, splatnou dne 9. 10. 2019, a to ani na základě upomínky ze dne 9. 1. 2020, pročež sjednané pojištění zaniklo ke dni 4. 3. 2020. Za období ode dne 9. 10. 2019 do 4. 3. 2020 činil celkový dluh na pojistném 798 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2020, kterou mu zástupce žalobkyně zaslal na korespondenční adresu, a je tedy se splněním svého dluhu v prodlení. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. 7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty první zákona o pojištění odpovědnosti vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 8. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 10. Ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“), stanovilo, že pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 11. Podle ustanovení § 20 zákona o pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. 12. V souladu s ustanovením § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného v době uzavření pojistné smlouvy (do 31. 12. 2013), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Na základě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastnici uzavřeli prostřednictvím prostředků umožňujících komunikaci na dálku pojistnou smlouvu, na jejímž základě sjednali pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Dále bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 10. 2019, s jehož novou výší mlčky vyslovil souhlas, pročež došlo z důvodu neplacení pojistného k zániku pojištění ke dni 4. 3. 2020 (tj. den po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce 9. 1. 2020). Za období od 9. 10. 2019 do 4. 3. 2020 tak žalovanému vznikl dluh v poměrné výši ročního pojistného v částce 798 Kč. Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 798 Kč za požadované období ode dne 5. 3. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy) do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 14. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1.489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je ža