9 C 321/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 1 176 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 19. 6. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 17. 9. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky Opel Zafira, [registrační značka] Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření pojistné smlouvy, kdy jej žalovaný přijal zaplacením první splátky pojistného. Žalovaný se na základě této smlouvy zavázal platit pololetní pojistné ve výši 2 352 Kč. Žalobkyně se pak zavázala pro případ nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 17. 3. 2021, a to ani po opakovaných upomínkách žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy. Pojistná smlouva proto zanikla ke dni 16. 6. 2021. Žalobkyně tak vůči žalovanému nárokovala zaplacení dlužného pojistného v celkové výši 1 176 Kč za období ode dne 17. 3. 2021 do 16. 6. 2021. Žalobkyně dále žádala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne 1. 7. 2021 až do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 20. 7. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Dne 19. 6. 2020 byl mezi žalobkyní a žalovaným sjednán návrh pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění od 17. 9. 2020, jejímž předmětem bylo pojištění újmy způsobené provozem vozidla tovární značky Opel Zafira, [registrační značka] (viz Návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] Pojistka k pojistné smlouvě [číslo]). K uzavření smlouvy došlo uhrazením první splátky pojistného (viz Návrh smlouvy pojištění vozidel, Přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy). Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pololetní pojistné ve výši 2 352 Kč (viz pojistka k pojistné smlouvě). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 3. 2021, a to ani přes výzvu žalobkyně s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy (viz Poslední upomínka ze dne 16. 5. 2021). Ke dni 16. 6. 2021 proto došlo k zániku pojistné smlouvy pro neplacení, jak je zřejmé z oznámení o ukončení pojištění ze dne 23. 6. 2021 (viz Konec pojištění ze dne 23. 6. 2021). Žalovaný tak za období od 17. 9. 2020 do 17. 6. 2021 dluží žalobkyni na pojistném částku ve výši 1 176 Kč (viz Přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby upomínkou ze dne 20. 7. 2021 (viz Předžalobní upomínka ze dne 20. 7. 2021 s výňatkem z podacího archu a záznamem o sledování zásilky). 5. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné pojistné smlouvy. 6. Podle § 3 odst. 1 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. 7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 2 věta druhá o.z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 10. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 11. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu o odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a že tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalovanému vznikl dluh na tomto pojistném v žalované částce za období ode dne 17. 3. 2021 do zániku pojištění dne 16. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka nebyla žalobkyni do dnešního dne uhrazena, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň podle § 1970 o.z. přiznal i příslušenství žalované pohledávky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to úrok z prodlení v zákonné výši za požadované období, tedy za dobu od následujícího měsíce po zániku pojištění, tj. ode dne 1. 7. 2021 až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).