10 C 123/2022-12 — Okresní soud v Berouně

Manželka podala u zdejšího soudu dne 29. 3. 2022 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne [datum] před Městským úřadem v Berouně Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu zdejšího soudu, nicméně ani jeden z nich zde nebydlí, a proto se místní příslušnost řídí obecným soudem manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení. Manželka v návrhu uvedla, že ještě před uzavřením manželství se účastníkům narodila dne [datum] dcera [jméno], o jejíchž poměrech bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím soudu. Manželé spolu nežijí od září 2020, a ani jeden z nich nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manželka dále uvedla, že manžel prosazuje představu tradičního manželství v tom smyslu, že chce, aby byl manžel byl ten, kdo vše řídí a rozhoduje ve všech věcech a živí rodinu. Manželka by se měla doma starat o domácnost a děti a respektovat názory svého muže. Manželce zpočátku tento model nevadil, zvláště v době, kdy byla na rodičovské dovolené. Později se však i ona chtěla realizovat, a žít svůj vlastní život. Účastníci se však v tomto směru nedohodli a docházelo mezi účastníky k dohadům. Manželka se z rodinné domácnosti odstěhovala v srpnu 2019 a domnívala se, že krátkodobé odloučení by mohlo manželům pomoci. I přes snahu obou manželů však spolu manželé od září 2020 definitivně nežijí. Manželka spatřovala příčinu rozpadu manželství v odlišném pohledu manželů na společný život a budoucnost, ve ztrátě schopnosti komunikace a vzájemném nepochopení, které se manželům nepodařilo vyřešit. Rovněž měla za to, že mezi manželi došlo k jejich vzájemnému citovému odcizení. Manžel se při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 27. 4. 2022 k návrhu na rozvod připojil. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, manžel souhlasil s tím, že mezi účastníky došlo k určitému ochlazení citových vztahů. Nesouhlasil však s tím, že by prosazoval představu tradičního manželství v tom smyslu, že by byl tím, kdo rozhoduje a vše řídí. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Berouně, jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům narodila dosud nezletilá dcera [jméno] dne [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne ze dne 29. 11. 2021, č.j. 25 Nc 2132/2021-30, který nabyl právní moci dne 16. 12. 2021, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilé [jméno]. Podle dohody rodičů byla nezletilá svěřena pro dobu po rozvodu manželství účastníků do péče matky a manžel se zavázal přispívat na její výživu částkou ve výši 6 800 Kč měsíčně předem, a to 5 800 Kč k rukám matky a 1 000 Kč na účet nezletilé. Z výpovědi manželky soud zjistil, že je občankou České republiky a poslední společné bydliště měli s manželem na adrese [adresa manžela a manželky]. U manželky se jednalo o první manželství. Před manželstvím se účastníkům narodila dcera. Manželka dále vypověděla, že se po mateřské chtěla vrátit do práce, ale manžel namítal, že se o ni a dceru postará. Přestože její peníze nebyly pro domácnost potřeba, do práce nastoupila. Po celou dobu ale nebyla její práce manželovi dost dobrá. Manželé měli rozdílný pohled na celou situaci, kdy manžel chtěl, aby manželka byla doma, starala se o domácnost a manžel by chodil jako živitel do práce. Po narození dcery a před uzavřením manželství manželka toto respektovala, později se však v práci dostala na vyšší pozici, což se manželovi nelíbilo. Proto mezi manželi došlo k narušení komunikace. Manželé pak komunikovali jen o základních věcech, a vzájemně nechápali, co toho druhého trápí. Rovněž se názorově neshodovali a došlo mezi nimi k nabourání vzájemné důvěry, kdy manželka zjistila, že jí manžel nastavil bez jejího vědomí lokaci v mobilním telefonu. Manželka se z rodinné domácnosti odstěhovala v srpnu 2019 a od té doby manželé společně nehospodaří a intimně se nestýkají. Manželé nemají žádné společné plány do budoucna a v současné době ani nemají žádné společné zájmy. Manželka dále uvedla, že nemá zájem na obnovení manželského soužití Manžel vypověděl, že je občanem České republiky a ohledně bydliště účastníků odkázal na výpověď manželky. I u manžela se jednalo o první manželství s tím, že se účastníkům před manželstvím narodila dcera. Manžel považoval za příčinu rozvratu manželství to, že mu manželka před vstupem do manželství zatajovala své dluhy. Manželovi vadilo, že manželka měla neoficiální příjmy, protože nevěděl, jaký má manželka příjem. Chození do„ normální“ práce manželovi nevadilo. Manžel nesouhlasil s tím, že by požadoval po manželce tradiční manželství. Manžel v březnu 2020 zjistil, že manželka má exekuce, přestože se domníval, že je před uzavřením manželství s ním již splatila. Manžel potvrdil, že manželé měli problémy s komunikací, manželé spolu v podstatě nekomunikovali. Když chtěl manžel řešit problémy, manželka to odmítala a hledaly se jiné problémy. Manžel dále vypověděl, že s manželkou nemají žádné společné plány do budoucna, ani společné zájmy s výjimkou blaha jejich dcery. Manžel uvedl, že se manželka ze společné domácnosti odstěhovala v srpnu 2019, nicméně od března 2020 u něj pár měsíců někdy přespávala. Manželé však nevedou rodinnou domácnost, intimně se nestýkají a společně nehospodaří po dobu delší šesti měsíců. Manžel také uvedl, že nemá zájem na obnovení manželského soužití, neboť se manželé vzájemně nechápou a stejně jako u manželky u něj došlo k citovému odcizení. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Poměry nezletilé dcery účastníků byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit nedostatek vzájemné komunikace manželů a ztrátu důvěry, kdy manželka tuto ztratila, protože jí manžel nastavil v mobilním telefonu lokalizaci bez jejího vědomí a manžel tuto důvěru ztratil po zjištění, že manžela má exekuce, o kterých jej neinformovala. Dále lze za příčinu rozvratu manželství účastníků označit jejich vzájemné nepochopení a jejich vzájemné citové odcizení. Manželé rovněž nemají žádné společné plány do budoucna a společné zájmy s výjimkou jejich dcery. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.