10 C 281/2022 — Okresní soud v Berouně

Manželka podal se svým návrhem domáhala rozvodu svého manželství, které uzavřeli s manželem dne 22. 11. 2008 před [stát. instituce]. Manželka v návrhu uvedla, že u ní se jednalo o druhé manželství a u manžela o první manželství. Manželé měli neshody v manželství, a nyní spolu již třináct let nežijí. Manžel odešel k jiné ženě, se kterou žije. Manželka dále uvedla, že manželé nemají žádný společný majetek a nenarodily se jim žádné děti. Manželka považovala za příčinu rozvratu manželství vzájemné citové odcizení manželů. Manžel se při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 21. 10. 2022 k návrhu na rozvod připojil. Manžel označil za příčinu rozvratu manželství shodně s manželkou jejích vzájemné citové odcizení. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 22. 11. 2008 před [stát. instituce], jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že manželé nemají žádné děti, a že rodné příjmení manželky je [příjmení]. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U manželky se jednalo o druhé manželství a u manžela o první manželství. Manželé spolu nevedou soužití po dobu delší třinácti let. Od té doby manželé hospodaří odděleně, nevedou rodinnou domácnost a intimně se nestýkají. Příčinu rozvratu manželství oba manželé shodně spatřovali v jejich vzájemném citovém odcizení. Oba manželé shodně prohlásili, že nemají zájem na obnově manželského soužití, neboť jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to z ustanovení § 755 o.z., podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vzájemné citové odcizení obou manželů. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.