10 C 293/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 659 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů za ošetření a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici dne 18.4.2020, v odštěpném závodě žalobkyně v [nemocnice], o.z. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byl za ošetření a pobyt vystaven a předán dne 18. 4. 2020 daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 659 Kč se splatností dne 26. 4. 2020. Žalovaný uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku však žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě ve lhůtě nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Dne 18. 4. 2020 byl žalovaný ošetřen a současně pobýval v Protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici [nemocnice], o.z., která je provozována žalobkyní. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt mu byl žalobkyní vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 18. 4. 2020 na částku 3 659 Kč (pobyt 3 000 Kč na PZS, doprava 659 Kč), se splatností do 7 dnů od vystavení dokladu, tj. do 26. 4. 2020. Žalovaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše dne 18. 4. 2020 (viz Doklad [číslo] ze dne 18. 4. 2020, Ceník PZS do 31.8.2020 a od 1.9.2020). Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn předžalobní upomínkou, přesto svůj dluh dosud neuhradil (viz Předžalobní upomínka ze dne 10. 11. 2020, včetně kopie doručenky). 6. Při právním posouzení vycházel soud z ustanovení § 89b zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, platí, že osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Osobu lze umístit do záchytné stanice pouze se souhlasem lékaře určeného poskytovatelem záchytné služby. Podle § 89e téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která k vyšetření vyzvala. 7. Podle ustanovení § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel ze závazku vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle ustanovení § 1908 odst. 2 citovaného zákona musí dlužník dluh splnit na svůj nálad a nebezpečí řádně a včas. 8. Ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému na nezbytně nutnou dobu v důsledku intoxikace alkoholem ošetření a pobyt ve zdravotnickém zařízení. Náklady za poskytnutou péči pak žalovanému vyúčtovala dokladem ze dne 18. 4. 2020, přičemž žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně co do důvodu a výše uznal a zavázal se k jeho úhradě. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalobkyni ani přes výzvu do dnešního dne uhrazena a žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně zpochybnil, a v řízení zůstal zcela nečinný, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku v požadované výši 3 659 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 27. 4. 2020 (tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalované k plnění a za písemné podání ve věci samé paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.