10 C 34/2022-18 — Okresní soud v Berouně

Manžel podala u zdejšího soudu dne 28. 1. 2022 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželkou dne 15. června 2001 před [stát. instituce] Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu zdejšího soudu. Manžel v návrhu uvedl, že z manželství se účastníkům narodily tři děti, a to nyní již zletilý syn [jméno] [jméno] dne [datum] a dosud nezletilí synové [jméno] dne [datum] a [jméno] dne [datum]. Manželství bylo uzavíráno z oboustranné náklonosti a bylo spokojené a bez vážnějších problémů a komplikací. První problémy se objevily asi před jedenácti léty v souvislosti s návratem manželky do zaměstnání po rodičovské dovolené. Mezi manžely začalo docházet k neshodám a objevily se i zásadnější problémy se členy širší rodiny, se kterými manželé sdíleli jednu nemovitost. Po zlepšení situace se manželům narodil syn [jméno], nicméně se po nějakém čase problémy objevily znovu. Manželé se snažily své problémy řešit, nicméně situace se několikrát opakovala. Manželé se rozhodli vše řešit stavbou domu, nicméně v průběhu stavby došlo k vyhrocení vztahů, kdy se manželka odstěhovala ze společné domácnosti a cca 6 měsíců bydlela u své matky. Po přestěhování do nového domu byly vztahy účastníků komplikovány i psychickým stavem nezl. [jméno], a jeho nechutí k přestěhování. Koncem června 2021 se manžel spolu s nezl. [jméno] odstěhoval zpět do původního bydliště. Od té doby je komunikace mezi manželi komplikovaná a manželství je pouze formálním svazkem a je trvale a hluboce rozvráceno, ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení společného soužití. Manželka považovala za příčinu rozvratu manželství rozdílné názory manželů na jejich společný život, zejména na výchovu dětí, péči jednoho z manželů o druhého, na hospodaření s finančními prostředky a trávení volného času s tím, že mezi manželi rovněž došlo ke vzájemnému citovému odcizení. Manželka se při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 21. 9. 2022 k návrhu na rozvod připojila a souhlasila i s příčinami rozvratu manželství, které uvedl manžel. Podle manželky je manželství účastníků pouze formálním svazkem a neplní žádnou zákonnou funkci. Manželka proto rovněž navrhla, aby soud manželství účastníků rozvedl. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 15. 6. 2001 před [stát. instituce], jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům narodily tři děti, a to nyní již zletilý syn [jméno] [jméno], který se narodil dne [datum] a dosud nezletilý syn [jméno] dne [datum] a nezletilý syn [jméno] dne [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 5. 1. 2022, č.j. 25 Nc 2146/2021-49, který nabyl právní moci dne 25. 2. 2022, ve spojení s opravným usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2022, č.j. 25 Nc 2146/2021-75, a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, sp.zn. 100 Co 64/2022, soud zjistil, že nezletilý [jméno] byl pro dobu po rozvodu svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné v jeho prospěch ve výši 4 500 Kč měsíčně předem. Nezletilý [jméno] byl pro dobu po rozvodu svěřen do péče otce a matce bylo stanoveno výživné v jeho prospěch ve výši 4 000 Kč měsíčně předem. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U obou manželů se jednalo o první manželství. Manželé spolu nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají po dobu delší šesti měsíců. Manžel se ze společné domácnosti odstěhoval v červnu 2021. Jako příčinu rozvratu manželství oba manželé shodně označili jejich rozdílné názory na společný život, zejména v oblasti výchovy dětí, péče jednoho z manželů o druhého, hospodaření s finančními prostředky a trávení volného času. Mezi manželi rovněž došlo k jejich vzájemnému citovému odcizení. Oba manželé shodně prohlásili, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nemají zájem na obnově manželského soužití. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Poměry nezletilých synů byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit jejich rozdílné názory na společný život, zejména v oblasti výchovy dětí, péče jednoho z manželů o druhého, hospodaření s finančními prostředky a trávení volného času. Příčinou rozvratu manželství účastníků je rovněž jejich vzájemné citové odcizení. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.