10 C 70/2022-25 — Okresní soud v Berouně

Manželka podala u zdejšího soudu dne 9. 2. 2022 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne 4. 10. 2013 před [stát. instituce]. U obou se jedná o prvé manželství. Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu zdejšího soudu. Manželka v návrhu uvedla, že se účastníkům narodily dvě děti, a to dne [datum] dcera [jméno] a dne [datum] syn [jméno]. Na podzim 2021 se v manželství naplno projevilo několik let vlekoucí se partnerské odcizení a vzdalování se manželů jako partnerů. Jejich partnerský vztah byl od počátku poznamenán výraznou individualitou každého z nich. Manželé se pokoušeli řešit problémy v manželství i s pomocí odborníka, nicméně bezvýsledně. Manželé žili více méně vedle sebe a nikoliv jako partneři, postupně se od sebe vzdalovali a jejich vzájemná komunikace byla čím dál obtížnější. Manželé mají každý své zájmy a nemají zájem o druhého. Manželé se proto dohodli na ukončení manželství, neboť je pouze formálním svazkem a je trvale a hluboce rozvráceno. Manžel se prohlášením ze dne 1. 2. 2022 k návrhu na rozvod připojil a souhlasil s ukončením manželství, stejně jako s důvody rozpadu manželství. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 4. 10. 2013 před [stát. instituce], jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů soud zjistil, že se manželům narodily dvě děti, které nejsou dosud zletilé, a to dcera [jméno] dne [datum] a syn [jméno] dne [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 11. 5. 2022 č. j. 25 Nc 2019/2022 – 44, který nabyl právní moci dne 27. 6. 2022, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí. Podle této dohody rodičů byly obě nezletilé děti svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu dcery [jméno] částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně předem a na výživu syna [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně předem. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U obou z nich se jednalo o první manželství. Manželé nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají po dobu delší šesti měsíců. Pokud jde o příčinou rozvratu manželství účastníci se shodli, že je jejich vleklé partnerské odcizení, vzdalování se manželů jako partnerů a rovněž výrazná individualita každého z nich. Oba manželé shodně prohlásili, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nemají zájem na obnově manželského soužití. Právní hodnocení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z ustanovení § 755, podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Poměry nezletilých dětí, byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vleklé partnerské odcizení obou manželů, vzdalování se manželů jako partnerů a rovněž výrazná individualita každého z nich. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.