12 C 249/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 11 480,08 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazenou fakturu za dodávky elektřiny. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 24. 9. 2008 Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 16. 8. 2018 do 16. 8. 2019 při spotřebě 4,54 MWh fakturu [číslo] znějící na částku 22 462 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 11 300 Kč činí konečná dlužná částka 11 162 Kč), splatnou dne 3. 9. 2019 a za fakturační období od 17. 8. 2019 do 7. 10. 2019 při spotřebě 0,601 MWh fakturu [číslo] znějící na částku 3 104 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 2 785,92 Kč činí konečná dlužná částka 318,08 Kč), splatnou dne 31. 10. 2019. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala s úhradou svých závazků do prodlení, bylo nutné ukončit smluvní vztah se žalovanou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, přičemž pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 14. 12. 2021, kdy byly připsány kupní ceny na účet postupitele, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 21. 12. 2021. Před podáním žaloby žalobkyně dne 21. 12. 2021 písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši 11 480,08 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 24. 9. 2008 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 24. 9. 2008, Obchodní podmínky dodávky elektřiny, Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ s účinností od 1. 1. 2012). Žalovaná neuhradila dodávky elektřiny za období od 16. 8. 2018 do 16. 8. 2019, vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 11 162 Kč, splatnou dne 3. 9. 2019 a za období od 17. 8. 2019 do 7. 10. 2019, vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 3 104 Kč, splatnou dne 31. 10. 2019 (viz Mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet za fakturační období 16. 8. 2018 – 16. 8. 2019, Mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet za fakturační období 17. 8. 2019 – 7. 10. 2019). Na základě Oznámení o zápočtu pohledávek ze dne 16. 6. 2020 byla započtena platba žalované ve výši 2 785,92 Kč na fakturu [číslo] tudíž dlužná částka činila částku 318,08 Kč (viz Oznámení o zápočtu pohledávek ze dne 16. 6. 2020, Vyúčtování za elektřinu, Opravný daňový doklad [číslo] ze dne 30. 6. 2020). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byl dluh za žalovanou postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 20. 12. 2021 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, Dodatek č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017, Dodatek č. 2 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. [rok], potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 16. 12. 2021, dílčí předávací protokol, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2021). Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu upomínkou ze dne 20. 12. 2021 (viz Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 20. 12. 2021 včetně kopie podacího lístku s datem podání dne 21. 12. 2021). Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 7. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalované dodávala elektřinu do odběrného místa [adresa žalované], a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 24. 9. 2008. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované fakturami za realizované dodávky elektřiny nedoplatek v celkové výši 11 480,08 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila, a to i přesto, že byla žalobkyní upomínána. Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná v řízení zůstala nečinnou, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny v celkové výši 11 480,08 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).