18 C 20/2022-52 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně 2.5.2021 domáhala po žalovaném úhrady nájemného za zapůjčení osobního vozidla Škoda Superb [registrační značka], které měl mít žalovaný zapůjčeno do 16.10.2018 do 24.10.2018 jako náhradní vozidlo po dobu, kdy měl v opravě svoje vozidlo Mercedes-Benz z důvodu jeho poškození při dopravní nehodě způsobené třetí osobou, přičemž pojišťovna uvedené náklady neuhradila. Uvedla, že náhradní vozidlo jménem žalovaného převzala partnerka žalovaného, slečna [příjmení], a to za účelem zajištění chodu společné domácnosti, kterou vedla v rozhodné době s žalovaným. 2. Žalovaný uvedl, že si vozidlo nezapůjčil, a že podpisy uvedené na nájemní smlouvě a převzetí faktury za zápůjčku nejsou jeho. Zároveň uvedl, že je mu známo, že pojišťovna náklady na zapůjčení vozidla uhradila dne 11.3.2021 přímo k rukám žalobkyně. 3. Žalobkyně vzala dne 22.6.2021 svoji žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný po doručení platebního rozkazu začal jednat s pojišťovnou, která dne 20.5.2021 uhradila žalobkyni žalovanou částku. Měla tak za to, že žalobu podala oprávněně a požadovala úhradu jí vzniklých nákladů řízení. (Zpětvzetí žaloby bylo žalovanému doručeno dne 7.12.2021 spolu s usnesením Obvodního soud pro Prahu 6 o vyslovení místní nepříslušnosti soudu). 4. Dne 28.6.2021 podal žalovaný ve věci vyjádření ve smyslu § 114b o.s.ř., v němž namítl, že s žalobkyní žádnou smlouvu o zápůjčce vozidla neuzavřel. K tomu se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne 29.6.2021, v němž uvedla, že fyzicky k převzetí vozu došlo partnerkou žalovaného, slečnou [jméno] [příjmení], která rovněž dokumenty zapůjčení vozidla jménem žalovaného podepsala. Žalovaný v podání ze dne 6.2.2022 opětovně uvedl, že si žádné vozidlo od žalobkyně nezapůjčil, a že k jeho zapůjčení nezmocnil ani paní [jméno] [příjmení], s níž se v květnu 2019 rozešel. 5. Soud si vyžádal zprávu od [právnická osoba], jež poskytovala pojistné plnění žalovanému v důsledku poškození jeho vozidla při dopravní nehodě způsobené jejím klientem. Z této zprávy mimo jiné zjistila, že žalovaný dne 8.10.2018 informoval pojišťovnu, že si v důsledku poškození svého vozidla zapůjčí náhradní vozidlo. Podklady k úhradě půjčovného obdržela pojišťovna přímo od žalobkyně, a to včetně odůvodnění důvodu pro zapůjčení náhradního vozidla. Dne 21.11.2018 pojišťovna informovala žalovaného o vyřízení pojistné události, a to tak, že přímo žalovanému uhradila částku 89 266 Kč za opravu jeho vozidla Mercedes-Benz a zároveň mu sdělila, že škodu spočívající v zapůjčení náhradního vozidla považuje za neúčelnou, když měl žalovaný k dispozici jiný svůj vůz. Kopie informace byla v řízení předložena. Proti této informaci pojišťovny žalovaný ničím nebrojil. Dne 31.5.2020 žalobkyně urgovala u pojišťovny proplacení nájemného, na což jí pojišťovna zaslala informaci o tom, že pojistné plnění neposkytla a poskytla jí rovněž informaci o vyřízení pojistné události ze dne 21.11.2018. Dne 21.2.2021 (tj. po odeslání výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky žalovanému ze dne 2.1.2021, odeslané dne 13.1.2021) bylo pojišťovně zasláno čestné prohlášení ze dne 21.12.2020 o důvodnosti potřeby náhradního vozidla. Žalovaný následně telefonicky u pojišťovny dne 17.5.2021 urgoval její stanovisko k úhradě nájemného za náhradní vozidlo, a to z téhož telefonního číslo, z něhož pojišťovně oznamoval, že si náhradní vozidlo zapůjčuje a rovněž z téhož čísla, z něhož si vyžádal dne 7.6.5021 zaslání potvrzení o úhradě pojistného plnění za zapůjčení vozidla k rukám žalobkyně. Pojišťovna poskytla pojistné plnění ve výši žalované částky k rukám žalobkyně dne 19.5.2021, přičemž částka pojistného plnění byla žalobkyni připsána na její účet dne 20.5.2021, tj. po podání žaloby (viz. potvrzení o provedení transakce). Informace o poskytnutí pojistného plnění byla žalovanému poskytnuta v Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti datovaném dnem 11.3.2021, které soudu poskytl žalovaný. K dotazu soudu pojišťovna výslovně uvedla, že žalovaný pojišťovně v průběhu celého vyřizování pojistné události nesdělil, že by si vůz nepůjčil, či že nárok nepožaduje. 6. Ještě před tím, než soud začal jednat ve věci samé, vzala žalobkyně shora uvedenou žalobu zpět v celém rozsahu. Soud proto podstupoval dle § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. a řízení zastavil (výrok ad I.). 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět pro chování žalovaného, když náklady spojené se zapůjčením náhradního vozidla uhradila za žalovaného [právnická osoba] po podání žaloby, a to po té, co žalovaný jejich úhradu u pojišťovny dne 17.5.2021 urgoval, má žalobkyně ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. 8. Žalovaný ve svých podáních žádal, aby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť měl za to, že s žalobkyní neuzavřel žádnou smlouvu o zapůjčení vozidla, ani se nezavázal k úhradě půjčovného, s tím, že pokud si vozidlo zapůjčila jeho partnerka, tak jí k tomu nezmocnil. Soud však argumentaci žalovaného neuvěřil. Vyšel přitom zejména ze zprávy [právnická osoba] Žalovaný dne 8.10.2018 oznámil telefonicky pojišťovně, že si v souvislosti s pojistnou událostí zapůjčí náhradní vozidlo. K zapůjčení vozidla došlo dne 16.10.2018, přičemž k jeho převzetí (a i následnému vrácení dne 24.10.2018) došlo partnerkou žalovaného [jméno] [příjmení]. Pokud by tato nebyla žalovaným zmocněna k tomu, aby si jeho jménem převzala náhradní vozidlo (tedy pokud žalovaný nerealizoval pojišťovně avizovanou zápůjčku a pojistný nárok byl uplatněn bez jeho vědomí), není pro soud představitelné, že by žalovaný pojišťovnu nekontaktoval po té, kdy mu bylo pojišťovnou přípisem o likvidaci pojistné události ze dne 21.11.2018 sděleno, že náklady na náhradní vozidlo nebudou proplaceny a neinformoval jí o tom, že mu žádný nárok nevznikl a že žádný neuplatňuje. I pokud by soud připustil, že žalovaný neřešil, že mu nebude vyplaceno pojistné plnění za náhradní vozidlo, když žádné dle svého tvrzení nepronajal, jistě by tak učinil v momentě, kdy byl žalovaný přípisem pojišťovny ze dne 11.3.2021 informován o tom, že náklady na náhradní vozidlo budou proplaceny. V taktovém momentě, pokud by nebylo náhradní vozidlo zapůjčeno na základě jeho zmocnění a s jeho souhlasem z důvodu pojistné události na jeho vozidle Mercedes-Benz by si musel být vědom, že by výplata byla pojistným podvodem a jistě by o takové skutečnosti pojišťovnu informoval. Rovněž by v takovém případě telefonicky neurgoval stanovisko k výplatě pojistného plnění dne 17.5.2021 (po té, c mu byl dne 12.5.2021 doručen elektronický platební rozkaz) a rovněž by se dne 7.6. dokladů o faktické výplatě pojistného plnění žalobkyni a opětovně v této souvislosti s pojišťovnou nekomunikoval dne 8.6.2021, kdy ho telefonicky kontaktovala přímo pojišťovna. Nelze ani přehlédnout, že žalovaný nedoložil a ani netvrdil, že by dříve než ve svém podání ze dne 28.6.2021 informoval žalobkyni o tom, že si od ní žádné vozidlo nezapůjčil, a to přesto, že žalobkyně doložila, že v této věci žalovaného kontaktovala. 9. Z výše uvedených důvodů soud neuvěřil žalovanému, že nezmocnil svoji tehdejší partnerku k převzetí náhradního vozidla, a že náklady na jeho zápůjčku byly u pojišťovny uplatněny bez jeho vědomí a vůle, když mu žádný závazek spojený s poskytnutím náhradního vozidla v návaznosti na pojistnou událost na jeho vozidle vůči žalobkyni nevznikl, a tedy, že přijal pojistné plnění vyplacené k rukám žalobkyně v rozporu se skutečností. V opačném případě, by soudu vznikla povinnost podat podnět k prošetření, zda v souvislosti s poskytnutým pojistným plněním nedošlo k pojistnému podvodu ke škodě [právnická osoba] 10. Soud přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9 280 Kč, a to za uhrazený soudní poplatek 800 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za čtyři úkony právní pomoci po 1 820 Kč (z tarifní hodnoty 17 424 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu) – převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a sepis zpětvzetí a čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst.1 a 4 advokátního tarifu.