18 C 299/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 11. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 6 248,51 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že má za žalovaným neuhrazené pohledávky z titulu neuhrazených dodávek plynu odebraných žalovaným na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřené dne 1. 2. 2012 a z titulu neuhrazených dodávek elektrické energie odebraných žalovaným na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené dne 4. 7. 2016, a to na odběrném místě [adresa žalovaného]. Realizované dodávky elektřiny za období 1. 5. 2019 – 31. 12. 2019 pak byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 13. 1. 2020 znějící na částku 4 606,63 Kč, splatnou dne 27. 1. 2020. Realizované dodávky plynu za období 20. 8. 2019 – 30. 3. 2020 byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 3. 6. 2020 znějící na částku 1 641,88 Kč, splatnou dne 17. 6. 2020. Žalovaný na faktury neuhradil ničeho. Žalobkyně se proto domáhala úhrady takto vzniklého dluhu v celkové výši 6 248,51 Kč včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a proto soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 1. 2. 2012 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě žalovaný odebíral plyn v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. 6. Z předložené faktury soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala odběr plynu žalovanému, a to za období od 20. 8. 2019 – 30. 3. 2020 fakturou [číslo] na částku 1 641,88 Kč, splatnou dne 17. 6. 2020, na níž žalovaný neuhradil ničeho. 7. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 7. 2016 soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě žalovaného na adrese [adresa žalovaného], a to na dobu určitou 3 roky. 8. Z předložené faktury soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala odběr elektrické energie žalovanému, a to za období od 1. 5. 2019 – 31. 12. 2019 fakturou [číslo] na částku 4 606,63 Kč, splatnou dne 27. 1. 2020, na níž žalovaný neuhradil ničeho. 9. Z výzvy k úhradě dlužné částky a podacího archu ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu za dodávky elektřiny a plynu ve výši 6 248,51 Kč, kdy úhradu měl žalovaný provést nejpozději do 10. 9. 2021. Žalovaný neuhradil ničeho. 10. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 11. Podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s plynem se smlouvou o sdružených službách a dodávkách plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 12. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 13. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturami nedoplatky za odebranou elektřinu a plyn, a že celkový dluh na odebraném plynu a odebrané elektřiny činí 6 248,51 Kč. Žalovaný na tyto pohledávky ničeho neuhradil a nedostál tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenými smlouvami. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 248,51 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci a sepis žaloby), z částky 750 Kč za sepis předžalobní výzvy včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 750 Kč ve výši 976,50 Kč.