4 C 140/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.3.2021 domáhala po žalované úhrady částky 7 209 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaná je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 11. 7. 2019 do 4. 12. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 12. 2. 2020 žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 909 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že nárok uplatněný v žalobě uznává, ale že nesouhlasí s podáním žaloby, když svůj dluh vůči žalobkyni splácela ve splátkách dle dohody. Uvedla, že poslední splátku zašle dle dohody do 5. 8. 2021. 3. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 13. 9. 2021, č. j. 4 C 140/2021-44, bylo řízení co do částky 7 209 Kč zastaveno, neboť žalobkyně vzala žalobu co do výše uvedené částky zpět z důvodu její úhrady žalovanou. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 8. 10. 2021. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaná byla od 11. 7. 2019 do 4. 12. 2019 vlastníkem i provozovatelem vozidla Škoda Octavia s [registrační značka], tj. byla vlastníkem po celé období, za nějž je příspěvek požadován. 6. Z výzvy ze dne 12. 2. 2020 se podává, že [název žalobkyně] vyzvala žalovanou k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 909 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaná je vlastník nebo provozovatel vozidla, a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období, tj. po dobu 147 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku, pokud nebude dlužná částka uhrazena ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od doručení výzvy. Z upomínky ze dne 4. 6. 2020 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalované výzvu k dobrovolnému splnění její povinnosti. Naposledy byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 1. 2021 (viz. předžalobní výzva a výpis sledované zásilky). 7. Z platební bilance vedené žalobkyní k vozidlu Škoda Octavia s [registrační značka] soud zjistil, že žalovaná příspěvek nepojištěného vozidla uhradila žalobkyni ve splátkách po 2 000 Kč, poslední ve výši 1 209 Kč měsíčně, počínaje měsícem květen 2021 Celkem uhradila částku 7 209 Kč. 8. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 9. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 11. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 12. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 13. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaná je vlastníkem vozidla a vozidlo nemělo ve shora uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel), a výši denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč. Splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 30-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalovaná však příspěvek v zákonem stanovené lhůtě neuhradila. Žaloba na úhradu příspěvku byla soudu doručena dne 30.3.2021. První splátku žalovaná uhradila až v květnu 2021, tj. po podání žaloby. Žalobkyně tak podala žalobu důvodně (tj. před uhrazením pohledávky) a žalobu v rozsahu uhrazené jistiny pohledávky vlastního příspěvku do garančního fondu) vzala zpět výlučně pro chování žalované. Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhala naběhlého úroku z prodlení ode dne splatnosti příspěvku do garančního fondu do doby jeho úhrady a nákladů řízení. 15. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení za období od 29. 3. 2020 do 6. 8. 2021 v kapitalizované výši 888,27 Kč, a to v souladu s § 1970 o.z. (výrok I.). 16. Náklady řízení žalobkyně činí celkem 3 667 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 100 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen,,vyhláška‘‘), za 3 úkony právní služby před podáním žaloby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhlášky po podání žaloby po 1 500 Kč (částečné zpětvzetí žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, za 3 úkony právní služby po 100 Kč a ze 1 úkon právní služby po 300 Kč, zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 567 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.