9 C 107/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 34 800,07 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným dne 10. 10. 2019 uzavřela Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo]. Dodávky elektřiny za období od 12. 8. 2020 do 28. 7. 2021 byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 30 145,73 Kč, se splatností dne 18. 8. 2021. Dodávky elektřiny za období od 12. 8. 2020 do 28. 7. 2021 byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] znějící na částku 3 266,84 Kč, se splatností dne 1. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, distributor odpojil odběrné místo žalovaného od distribuční soustavy, přičemž za provedené odpojení žalobkyně požaduje částku ve výši 907,50 Kč, kdy žalobkyně žalovanému na tuto částku vystavila dne 2. 8. 2021 fakturu [číslo]. Žalobkyně dopisy žalovaného vyzvala k úhradě dluhu za odebranou elektřinu, a sice upomínkou ze dne 12.4.2021 a upomínkou ze dne 7.7.2021, přičemž za každou z těchto upomínek žalobkyně žalovanému, v souladu se všeobecnými podmínkami žalobkyně, vyúčtovala poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě upomínek a žalobkyně se tak domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila ve svém podání ze dne 29. 6. 2022 a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně ze zařízení distributora žalovanému jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 10. 10. 2019, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, Ceník služeb [název] [anonymizováno]). Cenu spotřebované energie žalobkyně žalovanému vyúčtovala za období ode dne 12. 8. 2020 do 28. 7. 2021, fakturou [číslo] znějící na částku 57 015,73 Kč, resp. částku 30 145,73 Kč, po zohlednění částečné úhrady ve výši 26 870 Kč, splatnou dne 18. 8. 2021, dále opravným daňovým dokladem [číslo] znějící na částku ve výši 3 266,84 Kč, za období ode dne 12. 8. 2020 do 28. 7. 2021, splatnou dne 1. 10. 2021, a dále fakturou [číslo] znějící na částku 907,50 Kč představující poplatek za samostatné odpojení elektřiny, splatnou dne 16. 8. 2021 (viz citované faktury včetně detailních rozpisů vyúčtování ke shora uvedeným fakturám). Žalovaný na shora uvedené faktury nic neuhradil. Žalobkyně dopisy žalovaného vyzvala k úhradě dluhu za odebranou elektřinu, a sice upomínkou ze dne 12.4.2021 a upomínkou ze dne 7.7.2021, přičemž za každou z těchto upomínek žalobkyně žalovanému, v souladu se všeobecnými podmínkami žalobkyně, vyúčtovala poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný i přes zaslané upomínky na dluh již ničeho neuhradil, a žalobkyně tak dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužného nedoplatku ode dne následujícího po splatnosti faktur (viz upomínka ze dne 12. 4. 2021 a upomínka – odstoupení od smlouvy ze dne 7. 7. 2021). Žalovaný na výzvy nikterak nezareagoval. Předžalobní výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 3. 2022 byl žalovaný naposledy vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na soudní vymáhání dluhu, avšak bez odezvy (viz Předžalobní výzva k plnění ze dne 2. 3. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2022). 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem. 7. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému třemi fakturami dlužnou částku v celkové výši 34 800,07 Kč, včetně náhrady nákladů se zasíláním výzev. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy k plnění, a nedostál tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň podle § 1970 o. z. přiznal i příslušenství z části žalované pohledávky (cena elektřiny a náklady na odpojení zařízení), a to úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., vždy od druhého dne následujícího po splatnosti té které faktury. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 3 571 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1 393 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč, a to vzhledem ke splnění stanovených podmínek dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tzn. žaloba podaná na ustáleném vzoru opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v citovaném znění, za 3 úkony právní služby po 100 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 378 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.