9 C 128/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 450 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník automobilu [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), jej v době od 16. 1. 2021 do 31. 3. 2021 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, tj. bez tzv. povinného ručení, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných. Dlužná částka 6 750 Kč se skládá jednak ze samotného příspěvku nepojištěných ve výši 6 450 Kč vypočteného dle denní sazby určené vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., vynásobené počtem dní (tj. sazba 86 Kč x 75 dní), kdy nebylo vozidlo pojištěno, a jednak z částky 300 Kč představující poplatek za vymáhání pohledávky. Žalovaný byl žalobkyní k zaplacení celkové dlužné částky 6 750 Kč vyzván, avšak žalovaný dlužnou částku přesto neuhradil. Žalobkyně se zároveň domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 6 450 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku, tj. od 1. 12. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Vozidlo tovární značky Peugeot Boxer, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] nebylo v předmětném období od 16. 1. 2021 do 31. 3. 2021 registrováno v centrálním registru vozidel jako vozidlo ve vlastnictví žalovaného, a zároveň žalovaný ani nebyl jeho provozovatelem (viz sdělení MÚ [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 20. 7. 2022). Žalovaný tak v předmětném období dle karty vozidla nebyl jeho vlastníkem, a ani provozovatelem a žalobkyně žádným důkazem neprokázala opak, a to ani na základě výzvy zdejšího soudu ze dne 15. 8. 2022, č. j. 9 C 128/2022 – 15, když k výzvě soudu žalobkyně doložila kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla ze dne 22. 6. 2020, a to o prodeji vozidla tovární značky Peugeot Boxer, [registrační značka], [VIN kód] (viz Kupní smlouva o prodeji motorového vozidla ze dne 22. 6. 2020). Z této kupní smlouvy je tedy zřejmé, že se jedná o zcela odlišné vozidlo než, jak je tomu v podané žalobě. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle § 4 citovaného zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 205/1999 Sb.) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 9. V souzeném případě soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalovaný byl v období 16. 1. 2021 do 31. 3. 2021 vlastníkem či provozovatelem vozidla tovární značky Peugeot Boxer, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo]. Z tohoto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. 10. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků