11 C 76/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 3. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky 11 902 Kč spolu s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná je vlastníkem či provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka] jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 10. 2019 do 13. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 28. 8. 2020 žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 24 682 Kč a poplatku ve výši 300 Kč. Žalovaná uhradila ve splátkách pouze částku 13 080 Kč. Žalovaná příspěvek neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně dále uvedla, že částku 10 362 Kč eviduje, avšak k jinému případu za předešlé období, kdy též nebylo vozidlo řádně pojištěno, a to od 6. 6. 2019 do 30. 9. 2019. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, v němž uvedla, že uhradila 13 080 Kč a dále zaplatila poštovní poukázkou částku 10 362 Kč, tedy dohromady bylo uhrazeno 23 442 Kč. 2. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 3. Z údajů o vozidle vyplývá, že žalovaná byla od 11. 2. 2019 vlastníkem i provozovatelem vozidla s [registrační značka], tj. byla vlastníkem po celé období, za nějž je příspěvek požadován. 4. Z výzvy ze dne 28. 8. 2020 bylo zjištěno, že [název žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 24 682 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s [registrační značka] a vozidlo nemělo v období od 1. 10. 2019 do 13. 7. 2020, tj. po dobu 287 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč. Případ byl veden pod [číslo] které je shodné s č. variabilního symbolu v kolonce platební údaje. 5. Z upomínky ze dne 9. 12. 2020 a doručenky, resp. oznámení o sledování zásilky, vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 7. Z útržku poštovní poukázky bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 11. 11. 2020 žalobkyni částku 10 362 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 8. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že žalovaná je vlastníkem nákladního automobilu, které nebylo v období od 1. 10. 2019 do 13. 7. 2020 řádně pojištěno a příspěvek do garančního fondu byl uhrazen pouze částečně, a to do výše 13 080 Kč. 9. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). 11. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 13. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb. 14. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 15. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem shora uvedeného vozidla a neměla ve shora specifikovaném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč. Žalovaná částečně uhradila dlužnou částku, a to do výše 13 080 Kč. Tvrzení žalované, že uhradila žalobkyni částku 10 362 Kč, bylo vyvráceno tím, že na složence je uvedený variabilní symbol jiného případu, ke kterému žalobkyně platbu žalované zařadila. Z těchto důvodů soud žalobkyní uplatněný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta k plnění byla ze strany žalobkyně prodloužena na 60 dnů), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to ode dne požadovaného žalobkyní, který zároveň následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., v trvání tří dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 731 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů právního zastoupení, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 902 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní upomínka, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 bod 5 a. t. sestávající z částky 1 580 Kč za jeden úkon právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 12. 7. 2023), dále z jedné paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z náhrady cestovních výdajů za cestu [obec] [obec] a zpět (86 km) osobním automobilem, kdy sazba základní náhrady za 1 km podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb.), činí 5,20 Kč, tedy při 86 km se jedná o částku 447 Kč, spotřeba pohonných hmot činila 3,9 l na 100km, kdy cena za 1 litr nafty stanovená vyhláškou č. 589/2020 Sb., činí 44,10 Kč, náklady na palivo na 1 km činily 2,37 Kč, tj. celkem 148 Kč, dále náhrady za promeškaný čas strávený cestou dle § 14 odst. 1 písm. a) a. t., za celkem 2 hodin po 100 Kč/30 min, tedy 400 Kč, celkově za cestovní výdaje a promeškaný čas 995 Kč. Dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z těchto částek, tj. ve výši 856 Kč,