12 C 112/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 685,73 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazenou fakturu za dodávky elektřiny. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 2. 3. 2016 Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby žalobkyně žalovanému vystavila za fakturační období od 4. 2. 2019 do 4. 2. 2020 při spotřebě 10.33 MWh fakturu [číslo] znějící na částku 35 448,60 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 19 040 Kč činí konečná dlužná částka 16 408,60 Kč), splatnou dne 20. 2. 2020 a za fakturační období od 5. 2. 2020 do 26. 2. 2020 fakturu [číslo] znějící na částku 337,13 Kč, splatnou dne 17. 3. 2020. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 3 060 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal se zbytkem úhrady svých závazků do prodlení, bylo nutné ukončit s ním smluvní vztah. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, přičemž pohledávka přešla na žalobkyni ke dni 29. 11. 2022, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 6. 12. 2022. Před podáním žaloby žalobkyně dne 6. 12. 2022 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil a nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši 13 685,73 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 3. 2016 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost ze dne 2. 3. 2016, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 1. 2014, Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ s účinností od 1. 1. 2012). Žalovaný neuhradil dodávky elektřiny za období od 4. 2. 2019 do 4. 2. 2020, vyúčtované mu fakturou [číslo] na částku 16 408,60 Kč, splatnou dne 20. 2. 2020 a za období od 5. 2. 2020 do 26. 2. 2020 vyúčtované mu fakturou [číslo] na částku 337,13 Kč, splatnou dne 17. 3. 2020 (viz za elektřinu [číslo] za období 4. 2. 2019 – 4. 2. 2020, Výše nové zálohy na elektřinu ze dne 6. 2. 2020, Vyúčtování ze elektřinu [číslo] za období 5. 2. 2020 – 26. 2. 2020). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byl dluh za žalovaného postoupen na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován dopisem ze dne 6. 12. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, Dodatek č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 29. 3. 2019, Dodatek č. 2 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 27. 3. 2020, Dodatek č. 3 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 22. 12. 2021, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 5. 12. 2022, dílčí předávací protokol, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2022 včetně podacího lístku ze dne 6. 12. 2022). Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu upomínkou ze dne 6. 12. 2022 (viz Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 6. 12. 2022 včetně kopie podacího lístku s datem podání dne 6. 12. 2022). Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 7. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného], a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 2. 3. 2016. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturami za realizované dodávky elektřiny nedoplatek v celkové výši 13 685,73 Kč. Žalovaný však nedostál svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, a to i přesto, že byl žalobkyní upomínán. Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 pak byla předmětná pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni. Žalovaný v řízení zůstal nečinným, proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny v celkové výši 13 685,73 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).