12 C 280/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 22. 7. 2022 domáhala úhrady částky 145 000 Kč s příslušenstvím a uvedla, že žalovanému byla ve dnech 25. 10. 2018 – 2. 11. 2018 poskytnuta zdravotní péče žalobkyně. V době hospitalizace žalovaného však žalovaný neměl v České republice sjednáno žádné platné zdravotní pojištění a byl tak povinen uhradit žalobkyni cenu hospitalizace a poskytnutých zdravotních služeb. Žalovaný podepsal dne 2. 11. 2018 uznání dluhu, v němž uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 145 000 Kč, které se zavázal žalobkyni uhradit do 15 dnů ode dne podpisu uznání dluhu. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil. Upomínkou ze dne 27. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a do dne podání žaloby na výše uvedenou pohledávku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně při jednání soudu závěrem navrhla, aby soud žalobě plně vyhověl. 4. Opatrovnice žalovaného v rámci jednání soudu navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou s tím, že se jí nepodařilo spojit s žalovaným, tudíž se nemůže blíže k žalobě vyjádřit. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Z listin nazvaných [název] [anonymizováno] a Uznání dluhu ze dne 2. 11. 2018, soud zjistil, že se jedná o uznání dluhu, jímž žalovaný uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 145 000 Kč za dobu hospitalizace ve dnech 25. 10. 2018 – 2. 11. 2018. 7. Mezi účastníky bylo nesporné, že obsahem anglicky psané listiny ze dne 24. 3. 2022, nazvané Demand for payment, je výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Tuto listinu žalobkyně odeslala žalovanému dne 24. 3. 2022 (viz kopie poštovní dodejky), žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a do dne podání žaloby na výše uvedenou pohledávku ničeho neuhradil. 8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, tedy, že žalovaný byl ve dnech 25. 10. 2018 – 2. 11. 2018 hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobkyně s tím, že nebyl však v tomto období v České republice zdravotně pojištěn. Žalovaný však dne 2. 11. 2018 podepsal Uznání dluhu, v němž se zavázal uhradit žalobkyni dluh ve výši 145 000 Kč představující dluh za zdravotní péči, nejpozději do 15 dnů ode dne podpisu uznání dluhu. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky, která byla žalobkyní odeslána. 10. Podle ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 11. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení § 1746 a § 2053 občanského zákoníku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný byl hospitalizován ve zdravotním zařízení provozované žalobkyní s tím, že nebyl zdravotně pojištěn. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni podpisem listiny Uznání dluhu, tudíž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 145 000 Kč, představující poskytnuté zdravotní služby, do 15 dnů od data podpisu, tj. do 17. 11. 2018. Protože žalovaný svůj závazek řádně nesplnil nejpozději do data splatnosti, od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Soud tak žalobkyni přiznal rovněž jí požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu prodlení od 20. 11. 2018 do zaplacení a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, jako úspěšnému účastníkovi řízení, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 450 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 7 250 Kč a paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem za dva úkony po 100 Kč (podání žaloby, předžalobní výzva), tj. 200 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám žalobkyně (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).