12 C 313/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15 898,92 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených faktur za dodávky elektřiny. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřela dne 28. 5. 2020 Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby žalobkyně žalované vystavila za fakturační období od 3. 6. 2020 do 23. 10. 2020 při spotřebě [číslo] MWh fakturu [číslo] znějící na částku 10 298,83 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 6 000 Kč činí konečná dlužná částka 4 298,83 Kč), splatnou dne 12. 11. 2020 a za fakturační období od 24. 10. 2020 do 30. 12. 2020 fakturu [číslo] znějící na částku 11 600,09 Kč, splatnou dne 27. 1. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala se zbytkem úhrady svých závazků do prodlení, bylo nutné ukončit s ní smluvní vztah. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byly pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni, přičemž pohledávky přešla na žalobkyni ke dni 18. 4. 2023, kdy byla připsána kupní cena na účet postupitele, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 27. 4. 2023. Před podáním žaloby žalobkyně dne 27. 4. 2023 písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Ani poté žalovaná dluh neuhradila a nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši 15 898,92 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 28. 5. 2020 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 28. 5. 2020, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017, Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ s účinností od 1. 1. 2012). Žalovaná neuhradila dodávky elektřiny za období od 3. 6. 2020 do 23. 10. 2020, vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 4 298,83 Kč, splatnou dne 12. 11. 2020 a za období od 24. 10. 2020 do 30. 12. 2020 vyúčtované jí fakturou [číslo] na částku 11 600,09 Kč, splatnou dne 27. 1. 2021 (viz Vyúčtování za elektřinu [číslo] za období 3. 6. 2020 – 23. 10. 2020, Vyúčtování ze elektřinu [číslo] za období 24. 10. 2020 – 30. 12. 2020). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 byl dluh za žalovanou postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována dopisem ze dne 27. 4. 2023 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, Dodatek č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 29. 3. 2019, Dodatek č. 2 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 27. 3. 2020, Dodatek č. 3 ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 ze dne 22. 12. 2021, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 36. 4. 2023, dílčí předávací protokol, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 4. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 4. 2023). Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu upomínkou ze dne 27. 4. 2023 (viz Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 27. 4. 2023 včetně kopie podacího lístku s datem podání dne 27. 4. 2023). Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 7. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dodávala elektřinu do odběrného místa [adresa žalované], a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 28. 5. 2020. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované fakturami za realizované dodávky elektřiny nedoplatek v celkové výši 15 898,92 Kč. Žalovaná však nedostála svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradila, a to i přesto, že byla žalobkyní upomínána. Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná v řízení zůstala nečinná, proti podané žalobě nic nenamítala a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny v celkové výši 15 898,92 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).