12 C 321/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 17 142 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazenou fakturu za dodávky elektřiny. Uvedla, že se žalovaným uzavřela Smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN OPM [číslo]. Na úhradu ceny za poskytnuté služby žalobkyně žalovanému vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 17 142 Kč, splatnou dne 7. 4. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal s úhradou svých závazků do prodlení, bylo nutné ze strany žalobkyně od smlouvy odstoupit. Před podáním žaloby žalobkyně dne 11. 4. 2023 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Ani poté žalovaný dluh neuhradil a nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši 17 142 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 5. 2020 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, produkt PROUD, Kategorie DOMÁCNOSTI, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], EAN kód: [číslo] (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, produkt PROUD, Kategorie DOMÁCNOSTI ze dne 18. 5. 2020, Obchodní podmínky [právnická osoba] pro sdružené služby dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí). Žalovaný neuhradil dodávky elektřiny za období od 26. 3. 2021 do 22. 3. 2022, vyúčtované mu fakturou [číslo] na částku 17 142 Kč, splatnou dne 7. 4. 2022 (viz Daňový doklad – Řádná fakturace [číslo] ze dne 24. 3. 2022). Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu upomínkou ze dne 11. 4. 2023 (viz Předžalobní upomínka ze dne 11. 4. 2023 včetně kopie podacího lístku s datem podání dne 11. 4. 2023). Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. 7. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného], a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 18. 5. 2020. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou za realizované dodávky elektřiny nedoplatek v celkové výši 17 142 Kč. Žalovaný však nedostál svým závazkům, neboť vyúčtovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, a to i přesto, že byl žalobkyní upomínán. Žalovaný v řízení zůstal nečinným, proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku spojenou s dodávkami elektřiny v celkové výši 17 142 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).