18 C 263/2022-144 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se v řízení domáhala úhrady částky uvedené v záhlaví rozhodnutí. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 13.7.2016 smlouvu o revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 150 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků žalované. Žalovaná se zároveň zavázala poskytnutý úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 700 Kč počínaje dnem 20.8.2016, a to včetně sjednaného obchodního úroku ve výši 14,9%. Žalobkyně dále uvedla, že má za to, že před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela zejména z jí sdělených údajů a informací z běžného účtu, který pro žalovanou vedla. Protože žalovaná následně porušil svůj závazek úvěr splácet, žalobkyně jej v souladu se smlouvu ke dni 24.8.2018 zesplatnila. Následně uzavřela žalobkyně s žalovanou splátkovou dohodu, v níž žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni uznala a zavázala se ho splácet v měsíčních splátkách po 2 800 Kč měsíčně. Ani tuto dohod však žalovaná nedodržela. Žalobkyně požadovala uhradit na nedoplatku jistiny úvěru částku 92 288,66 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30.6.2020 ve výši 2 1912,98 Kč nadále běžícího ve výši 9% ročně z částky 92 288,66 Kč od 1.7.2020 do zaplacení 2. Žalovaná, v řízení zastoupená opatrovnici, uvedla, že byla rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 29.3.2021, čj. 24 Nc 1577/2019-67 omezena ve své svéprávnosti včetně nakládání s finančními prostředky nad 2 000 Kč měsíčně. S ohledem na svůj stav nebyla schopna potvrdil skutkový děj při uzavření úvěrové smlouvy ani okolnosti ohledně jeho splácení. Dále uvedla, že je v současné době zcela odkázána na pomoc třetí osoby, a že jejím příjmem je výlučně invalidní důchod a příspěvek na péči, které neumožňují tvrzený dluh uhradit. 3. Z předložených listin soud učinil následující skutkové závěry. 4. Žalovaná byla rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 29.3.2021, čj. 24 Nc 1577/2019-67 omezena ve své svéprávnosti, a to v důsledku prodělané ischemické cévní mozkové příhody, v jejímž důsledku došlo k trvalému a nevratnému poškození mozku a řady duševních funkcí, včetně poruchy paměti. 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace Plus ze dne 13.7.2016 uzavřené na pobočce žalobkyně v [obec] má soud za prokázané, že žalovaná s žalobkyní uzavřela na pobočce banky smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit včetně obchodní úroku 14,9 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 700 Kč a pojistného ve výši 222 Kč měsíčně pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr a další sjednané poplatky. Úvěr měl být čerpán na úhradu dvou dříve poskytnutých úvěrů žalobkyní žalované (úvěru č. [bankovní účet] s výší zůstatku 48 531,92 Kč a úvěru č. [bankovní účet] s výší zůstatku 44 824,72 Kč) a zbývající část na běžný účet žalované. 6. Z žádosti o úvěr – Konsolidaci plus ze dne 13.7.2016 má soud za prokázané, že žalovaná požádala uvedeného dne o poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč mimo jiné za účelem konsolidace dvou žalobkyní dříve poskytnutých úvěrů. Žalovaná zároveň uvedla údaje vztahující se ke své osobě tedy, že je vdaná, má dvě vyživované děti a její průběrný příjem činí 13 488 Kč. Na výši životních nákladů a nákladů domácnosti dotazována nebyla. 7. Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného žalobkyní za měsíc leden až červen 2016 má soud za osvědčené, že příjem žalované procházel ze dvou zdrojů, jednak z přiznaného invalidního důchodu 1. stupně ve výši 5 604 Kč a dále ze mzdy poskytované společností [právnická osoba] ve výši od 12 do 14 tis. Kč, což odpovídá i obsahu čestného prohlášení o výši mzdy za uvedené období. Zároveň má soud za prokázané, že žalovaná na svůj účet obdržela od žalobkyně prostředky ze dvou dříve poskytnutých úvěrů, a to dne 29.3.2016 ve výši 50 000 Kč a dne 13.5.2016 ve výši 45 000 Kč. 8. Z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc červenec 2016 má soud za prokázané, že na něj přijala zbývající část úvěru po úhradě konsolidovaných úvěrů ve výši 56 643,36 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu za měsíc červenec 2016 má soud za prokázané, že celý úvěr byl žalované vyplacen dne 13.7.2016, a to tak, že byly uhrazeny dva dříve poskytnuté úvěry a zbývající část byla poukázána na běžný účet žalované. 9. Z výpisů z úvěrového účtu žalované má soud dále za prokázané, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru v měsíci květnu 2018. Žalobkyně proto úvěr oznámením ze dne 24.8.2018 zesplatnila a požadovala po žalované uhradit částku 140 438,93 Kč (viz. oznámení o zesplatnění ze dne 24.8.2018 a podací arch ze dne 28.8.2018). 10. Z dohody o splátkách ze dne 20.9.2018 ve spojení s Formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru ze dne 13.9.2018 má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou zavřeli Dohodu splátkách v níž žalovaná uznala vůči žalobkyni splatný dluh z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 137 289 Kč, který se zavázala splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 800 Kč počínaje dnem 6.10.2018, a to pod sankcí ztráty výhody splátek. Účastnice se zároveň dohodly, že dlužná částka nebude nadále úročena obchodním úrokem. 11. Z předžalobní výzvy ze de 2.7.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 2.7.2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k dobrovolnému splnění závazku před podáním žaloby. 12. Na základě shora uvřeného má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet. Na základě jednotlivých úvěrových smluv žalobkyně poskytla v roce 2016 žalované nejprve částku 50 000 Kč a následně 45 000 Kč, když tyto úvěry byly ze strany žalované uhrazeny plněním poskytnutým jí na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 13.7.2016 ve výši 150 000 Kč. Na základě uvedené úvěrové smlouvy pak žalovaná ještě obdržela bezhotovostně částku 56 643,36 Kč. V roce 2018 se dostala žalovaná do prodlení s řádnou úhradou úvěru a žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovaná následně v dohodě ze dne 20.9.2018 uznala vůči žalobkyni svůj závazek ve výši 137 289 Kč a zavázala se ho splácet pod sankcí ztráty výhody splátek. Žalovaná však svůj závazek nedodržela, čímž se stala splatnou celá dlužná jistina ve výši 92 288,66 Kč. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 15. Na základě provedeného řízení soud uzavřel, že žaloba je po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu a úvěr čerpala. Po té, co se žalovaná dostala cca po 2 letech řádného splácení do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Na základě této skutečnosti žalovaná uznala celý svůj závazek z úvěrové smlouvy vůči žalobkyni a zavázala se ho splácet pod sankcí výhody splátek v pravidelných měsíčních splátkách a zároveň se obě smluvní strany dohodly, že dlužná částka nebude dále úročena obchodním úrokem. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením dlužné částky, vzniklo žalobkyni právo domáhat se úhrady celého do té doby nesplaceného dluhu, což žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne 2.7.2020. Na základě uznání dluhu žalovanou ze dne 20.9.2018 má soud za prokázané, že výše dlužné částky k uvedenému dni činila 137 289 Kč, a že na základě prohlášení žalobkyně výše dluhu ke dni 20.6.2020 činila 92 288,66 Kč, když žalovaná netvrdila úhradu dluhu ve větším rozsahu než žalobkyně. Soud proto přiznal žalobkyni právo na její úhradu. Žalobkyni dále vzniklo právo na úhradu úroku z podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal v kapitalizované výši za období od 25.8.2018 do 30.6.2020 ve výši 2 191,98 Kč a nadále běžící ve výši 9% ročně od 1.7.2020 z dlužné částky 92 288,66 Kč (výrok I.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 138,06 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 92 288,66 Kč sestávající z