18 C 281/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 6. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 20 377 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného]. Dodávky elektřiny byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 6. 3. 2023. Žalovaný však na dluh neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky, a žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení, tj. od 7. 3. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci na základě předložených listin bez nařízení jednání, vzhledem k tomu, že se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasil, neboť na výzvu soudu dle ust. § 115a o.s.ř. nereagoval (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a žalobkyně souhlasila, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne 29. 12. 2021, včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 12. 2021 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalobkyně ze zařízení distributora žalovanému jakožto fyzické osobě elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. 6. Z mimořádného vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 20. 2. 2023 a detailního rozpisu vyúčtování k faktuře vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu dodané elektřiny za období ode dne 7. 4. 2022 do 15. 2. 2023 fakturou [číslo] splatnou dne 6. 3. 2023, znějící na částku 20 377 Kč, a to jako nedoplatek. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 4. 2023 a z potvrzení o podání ze dne 27. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 9. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 10. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 11. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou dlužnou částku v celkové výši 20 377 Kč. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil ani na základě zaslané upomínky, a nedostál tak svému smluvnímu závazku založenému shora uvedenou smlouvou. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 268 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 377 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).