9 C 13/2024-69 — Okresní soud v Berouně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně, č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , s právní mocí dne , datum, , byla tehdy nezletilá , jméno FO, , narozená , datum, , svěřena do pěstounské péče , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, . Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště , adresa, , se svým návrhem domáhal, aby matce , jméno FO, bylo stanoveno výživné, a to počínaje dnem , datum, , neboť od tohoto dne je dnes již zletilé , jméno FO, poskytován zaopatřovací příspěvek dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí.2. Žalovaná uvedla, že je bezdomovkyně, kdy spolu s manželem bydlí v obytném autě různě po , obec, . Ona, ani její manžel nepracují, žalovaná je vedena na úřadu práce, avšak bez nároku na podporu. Žijí ze sociálních dávek, které jsou vedeny na manžela a manžel si občas brigádně přivydělává. Žalovaná má , podezřelý výraz, potíže se zády.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně, č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, , s právní mocí dne , datum, , byla tehdy nezletilá , jméno FO, , narozená , datum, , svěřena do pěstounské péče , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, (viz citovaný rozsudek). Na základě rozhodnutí žalobce, č.j. , číslo, , ze dne , datum, , byl s účinností od , datum, , jméno FO, , narozené , datum, poskytován zaopatřovací příspěvek dle § 50b, § 50e, a §50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů ve výši , částka, (viz citované rozhodnutí). Rozhodnutím žalobce, č.j. , číslo, , ze dne , datum, , došlo ode dne , datum, ke snížení zaopatřovacího příspěvku , jméno FO, , narozené , datum, na částku , částka, , dle § 50b, § 50e odst.1,3, § 50h odst.3 písm. b) a §50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů s tím, že ke změně nároku na dávku došlo ke dni , datum, (viz citované rozhodnutí).4. Žalovaná, která je matkou , jméno FO, , bydlí spolu se svým manželem v obytném autě, které mají zaparkované různě po , obec, . Dlouhodobě je vedena na úřadu práce, již cca 5 let nepracuje, nepobírá žádnou podporu v nezaměstnanosti ani dávky státní sociální podpory. Práci si údajně hledá, vyjíždí si nabídky z Jobs.cz, ale nic nemůže najít. Má problémy se zády, žádné pracovní omezení však nemá. Dávky v hmotné nouzi jsou vedeny na jejího manžela, a sice příspěvek na živobytí ve výši , částka, a , částka, měsíčně poukázka na nákup zboží a služeb. S manželem si chodí pro potravinovou pomoc. Manžel žalované si občas brigádně přivydělává, jezdí s autem. Oba dva s manželem jsou silní kuřáci a s tím jsou spojené výdaje. Žalovaná naposledy pracovala u společnosti , právnická osoba, , doplňovala zboží. Předtím dělala uklízečku na základní škole, v minulosti také pracovala jako prodavačka. Má základní vzdělání. Je vdaná, má celkem , hodnota, děti, všechny děti jsou již zletilé a kromě nejmladší rovněž dnes již zletilé , jméno FO, , jsou všechny děti výdělečně činné. Zletilé , jméno FO, ničím nepřispívá, vídá se s ní cca jednou za 3 měsíce, žádný majetek větší hodnoty nemá (viz výslech žalované).5. Z internetové nabídky volných pracovních míst v , adresa, , předmět činnosti prodavačka, soud zjistil, že na pracovním trhu je dostatek volných pracovních míst s předmětem činnosti prodavačka, s nabízenou mzdou v rozmezí , částka, až , částka, hrubého (viz internetová nabídka volných pracovních míst).6. Po provedeném dokazování žalovaná souhlasila s výživným ve výši , částka, měsíčně s tím, že dluh na výživném by splácela.7. Podle § 961 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněnépotřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona (v posuzovaném případě podle zákona číslo 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí), přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. Podle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 a 2 citovaného zákona pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dle § 921 odst. 1, o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne (§ 922 odst. 1, o.z. ). Dle § 961 odst. 1,2, o.z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. Dle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, nebo 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku. Dle § 50u odst. 1 ,2 zákona, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.8. Soud na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl závěru, že dcera žalobkyně , jméno FO, je osobou jíž je ze strany žalobkyně vyplácen zaopatřovací příspěvek, a její právo na výživné ze strany její matky, tak přešlo na stát. Stran výše výživného soud v daném případě stanovil žalované výživné ve výši , částka, měsíčně. Jde o minimální výši výživného, kdy soud stran majetkové situace žalované uzavřel, že tato bez zjevného důvodu dlouhodobě nepracuje, přičemž na pracovním trhu je dostatečná nabídka volných pracovních míst, mimo jiné např. v oboru prodavačka, v němž žalovaná v minulosti již pracovala. Soud tak uzavřel, že je v možnostech a schopnostech žalované dosahovat příjmu minimálně ve výši , částka, čistého, kterého nedosahuje jen díky tomu, že se rozhodla vědomě nepracovat a žít spolu s manželem ze sociálních dávek. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná i její manžel jsou silní kuřáci, což jednak sama žalovaná uvedla, jednak to bylo lze zjistit z její přítomnosti v jednací síni soudu, kdy byla velmi silně cítit kouřem, a za situace, že žalovaná má dostatek finančních prostředků na tabákové výrobky, jistě je v jejích možnostech hradit i výživné ve shora uvedené výši. Na druhé straně soud zohlednil to, že žalovaná je osobou bez domova, žije v obytném autě, a výživné stanovil v takové výši, aby bylo v případě, že toto žalovaná platit nebude, vymahatelné, a nejednalo se jen o nedobytnou pohledávku (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).9. Soud počátek plnění vyživovací povinnosti stanovil ke