11 C 83/2025-21 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 4. 2025 domáhala zaplacení 20 370,53 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení z titulu smluv o poskytování služeb.2. Žalobkyně dne 18. 7. 2025 vzala žalobu zpět, co do částky úhrady žalovanou, která po dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uhradila dne 14. 5. 2025 částku 21 186,53 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu pohledávky a v částce 816 Kč na úrok z prodlení.3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož tento procesní úkon učinila žalobkyně dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo k němu třeba souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem pod bodem I. řízení v plném rozsahu zastavil.4. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku nezaplatila včas, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z částky 20370,53 Kč za období ode dne 22. 5. 2024 až do 14.5.2025, kdy došlo k úplnému zaplacení dlužné částky. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 20 370,53 Kč od 22. 5. 2024 do 14. 5. 2025 činil celkem 2 947 Kč a žalobkyně na něj započetla 816 Kč, je žalovaná povinna uhradit 2 131 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. v trvání 3 dnů, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 3 236 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 816 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 vyhlášky za 4 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka, zpětvzetí žaloby) a z náhrady hotových výdajů ve výši 400 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 420 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).